Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

13.06.2005

Jak se vybavit na cestu do zahraničí?

Každý cestovatel by měl mít s sebou alespoň dvě formy finančních prostředků

situaci si určitě nikdo nepřeje zažít, přesto u řady lidí k ní může dojít. Problém přitom není obvykle v tom, že by se lidé na cestu do zahraničí nevybavili dostatečným objemem peněz. Na to si lidé dávají pozor. Výrazně horší je to ale s výběrem formy financí, se kterou lidé vyrazí do ciziny. Zde je třeba cestovatele varovat, aby nesázeli pouze na jeden typ finančních prostředků, ale vzali si s sebou ještě nějakou "pojistku".
Nejnebezpečnější variantou je, když člověk do zahraničí vyrazí pouze s hotovými penězi. Co bude dělat v případě, když jej někdo okrade? Dostane se do velmi nepříjemné situace, kdy je odkázán pouze na pomoc druhých. V lepším případě se nabízí možnost vyhledat pomoc na ambasádě. Na to ale ani v nejmenším nelze spoléhat. Naopak, turista by v cizině měl spoléhat především sám na sebe.
Co s sebou do ciziny
Základním pravidlem, které by každý cestovatel měl respektovat, je mít s sebou vždy alespoň dvě formy finančních prostředků. Při selhání jedné z nich pak může "nastoupit" záloha.
Za základní výbavu je možné považovat mezinárodně platnou platební kartu. Je v zásadě jedno, zda je karta úvěrová (kreditní) či debetní (vydaná k bankovnímu účtu). Důležité je, aby byla platební karta krytá. Svému držiteli pak v zahraničí poskytne často neocenitelné služby. S mezinárodní kartou je možné nejen vybírat hotovost z libovolného bankomatu po světě, ale kdekoliv (kde přijímají karty) s ní přímo bezhotovostně zaplatit. První služba je spojena s poplatkem, platba je ale zdarma, a to ve všech zemích.
Na druhou stranu je ale rizikem si vzít do ciziny pouze platební kartu. Přirozeně zde opět hrozí riziko krádeže a ztráty, k tomu se ale přidává také nebezpečí jejího poškození. Proto, když už člověk chce v cizině spoléhat jen na platební karty, měl by si s sebou vzít alespoň dvě - a to nejlépe odlišné značky (například Visa a MasterCard), vydané k jiným účtům. V tomto směru může dobře posloužit kreditní karta, kterou majitel moc nepoužívá a má ji jen jako zálohu. Když už člověk takovou kartu vlastní a platí poplatky za vedení úvěrového rámce, neměl by ji určitě zapomenout doma.
Ideální finanční výbavou na cestu za hranice země je vždy kombinace několika typů prostředků. Čím jich je více, tím je menší pravděpodobnost, že se cestovatel ocitne ve světě bez peněz.
Základem je platební karta (respektive platební karty). K tomu je dobré si vzít menší hotovost ve volně směnitelné měně. Podle charakteru země se vyplatí především dolary nebo eura, a to v menších bankovkách. Cenné služby turistům mohou v zahraničí poskytnout i cestovní šeky.
Cestovní šeky jako doplněk
Základní předností cestovního šeku je jeho vysoká likvidita a ochrana proti odcizení či zneužití. Cestovní šek je speciálním druhem šeku, který vznikl pro potřeby cestovního ruchu. Jeho výhod po celém světě využijí lidé, kteří nepoužívají platební karty či jim karta byla odcizena. Cestovní šeky mají navíc neomezenou platnost.
Nejčastější způsob použití šeků spočívá v jeho možnosti směny na hotové peníze. Držitel může své šeky kdykoliv směnit ve směnárnách a bankách za místní měnu prakticky po celém světě. Na mnoha místech v zahraničí je možné s cestovními šeky i přímo zaplatit v restauracích či hotelech. Cestovní šeky přijímá také velké množství obchodníků.
Cestovní šeky jsou vydávány v konkrétní měně a určitých jmenovitých hodnotách. Lidé mají nejčastěji na výběr šeky v amerických dolarech, euru či britských librách. Jmenovité hodnoty jsou u většiny měn totožné. Klient tak může nejčastěji u většiny bank nakupovat šeky v hodnotách 20, 50, 100, 200 či 500 jednotek konkrétní zahraniční měny.
Obecně se ale cestovní šeky stále více dostávají do pozadí, jsou vytlačovány platebními kartami. Rostoucí počet držitelů mezinárodních platebních karet a rozšiřující se síť bankomatů i obchodních míst, kde jsou platební karty akceptovány, činí z cestovních šeků pouze vhodný doplněk na zahraničních pobytech.
Stane-li se někomu v zahraničí, že je okraden o cestovní šeky, je nezbytné neprodleně tuto krádež či ztrátu ohlásit emitentovi. Od okamžiku ohlášení ztráty přebírá riziko zneužití šeků již emitent. Do té doby riziko, že cestovní šeky budou zneužity, nese sám jejich majitel. Je-li proto dané ohlášení provedeno okamžitě po jejich krádeži, riziko, že původní majitel přijde o své peníze, je téměř nulové.
Zneužití šeků ale není příliš pravděpodobné. Bez podpisu vlastníka jsou neplatné a při jejich ztrátě je zajištěno, že majitel nezůstane bez prostředků. Ve velmi krátké době (obvykle do 24 až 48 hodin) může obdržet náhradní šeky v původní výši.
Ve všech případech krádeže a ztráty je ale nutné znát sériová čísla šeků. Proto je vhodné mít tato čísla někde poznamenána - určitě odděleně od samotných šeků, aby zloděj neodcizil i je. Pokud klient čísla svých cestovních šeků, které mu byly ukradeny, nezná, jejich zjištění může být poměrně komplikované. Každopádně je nutné ze zahraničí v takovém případě kontaktovat banku, kde byly šeky zakoupeny.
Při nákupu šeků od domovské banky musí klient cestovní šek nejdříve podepsat před samotným bankéřem. Druhý podpis je vyžadován při proplácení šeku, nebo když se s šekem platí v obchodě.
Shodují-li se oba podpisy, je vše v pořádku, v opačném případě musí jejich předkladatel prokázat svoji totožnost a doklad, že je jejich skutečným majitelem.
Nákup a proplacení cestovního šeku jsou vždy spojeny s určitými poplatky. Za nákup zaplatí klient nejčastěji jedno procento ze jmenovité hodnoty, u proplacení jsou to až dvě procenta.
Nejčastějším typem cestovních šeků jsou American Express a Thomas Cook. Zájem lidí o tento finanční instrument sice pozvolna klesá kvůli rozmachu platebních karet, na cestách ale tyto šeky mohou poskytnout neocenitelné služby. Například při odcizení platební karty.
Jak se finančně vybavit na cestu do ciziny
Platební karty
Neustálý přístup k penězům - klient může kdykoliv prostřednictvím karty zaplatit nebo si vybrat hotovost z bankomatu.
Mezinárodní platnost - téměř všechny platební karty jsou mezinárodně platné, tudíž je možné je používat prakticky po celém světě.
Zatímco výběr hotovosti ze zahraničního bankomatu je vždy zpoplatněn, bezhotovostní platba kartou je po celém světě zdarma.
S platební kartou v zahraničí odpadají všechny starosti spojené s konverzí (směnou) hotových peněz.
U řady platebních karet je klient zároveň i pojištěn (cestovní pojištění). Pojistka se přitom aktivuje jen přechodem státní hranice - výjezdem do zahraničí.
V případě ztráty nebo krádeže prestižnější karty může klient v zahraničí využít pomoci v podobě vydání náhradní karty nebo hotovosti. Obě služby jsou ale relativně drahé (vysoký poplatek).
Cestovní šeky
Jsou platné po celém světě, je možné je ve většině bank směnit za hotové peníze nebo s nimi přímo zaplatit v obchodě.
Mají neomezenou platnost. Šeky, které klient neutratí, si může nechat na dovolené v dalších letech.
Jsou vydávány v mezinárodně uznávaných měnách - většinou v amerických dolarech, eurech a britských librách.
Při jejich ztrátě či krádeži má klient nárok na vydání náhradních šeků, a to ve velmi krátké době (přibližně do 48 hodin). Je třeba si ale pamatovat sériová čísla původních šeků.
Přestože jsou cestovní šeky postupně vytlačovány platebními kartami, na cestách poslouží jako velmi dobrý doplněk pro případ nouze.
Hotovost
Na cesty do zahraničí není vhodné si s sebou brát velké objemy hotových peněz. V případě jejich odcizení má klient okamžitě škodu, což neplatí u platebních karet a cestovních šeků. U platebních karet a cestovních šeků vzniká škoda jen zneužitím těchto instrumentů. To je ale v případě okamžitého nahlášení krádeže velmi složité.
Obecně je vhodné se na zahraniční cestu vybavit spíše menšími bankovkami některé mezinárodně uznávané měny - především dolar nebo euro. Záleží na konkrétní zemi, kterou klient navštíví.
Měnit volně směnitelné bankovky za lokální platidlo se doporučuje postupně. Důvodem je, aby před odjezdem ze země nezbylo zbytečně hodně místních peněz, které často nelze směnit zpět na dolary či jinou volně směnitelnou měnu.

Zdroj : iHNed

Zpět na předchozí stránku