Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

31.12.2008

Harrachov otvírá bránu na hřebeny Krkonoš

Dílo vyměřené inženýry v křehkých podmínkách chráněného území položilo začátkem třetího tisíciletí na území Krkonošského národního parku základ organizované turistiky. Magistrála měří spolu s navazující sítí běžeckých stop úctyhodných 350 kilometrů.
Trasa znovu oživlého druhu mistrů klasického lyžování obutých dnes spíše do skialpinistické výzbroje začíná v české lyžařské kolébce Harrachově. Devadesát kilometrů dlouhou cestu určenou zkušeným a fyzicky zdatným lyžařům lze rozdělit do tří etap s noclehy ve Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou.
Niť červeně značené stopy protínající Krkonoše začíná u harrachovského autobusového nádraží. Zprvu zvolna stoupá údolím říčky Mumlavy se schodištěm vodopádů k sedm kilometrů vzdálené Krakonošově snídani.
Nástup na magistrálu si lze usnadnit vyjetím lanovkou z Harrachova na Čertovu horu, kudy se táhne modře značená mírně členitá pětikilometrová stopa kolem Studenova přes Čertovu pláň na rozcestí Ručičky. Odtud vede žlutou značkou vytyčený čtyřkilometrový krpál ke Krakonošově snídani. Kopec pokračuje na dva kilometry vzdálenou Voseckou boudu v nadmořské výšce 1270 metrů.
Kousek před Studenovem se vyplatí využít odbočky k Janově skále, kde se otevírá nádherný výhled na Jizerské hory se špičatou dominantou Ještědu. Cesta pokračuje na 1425 metrů vysoký hřbet Krkonoš s pomníkem lyžníka Bohumila Hanče a boudaře Václava Vrbaty. Připomínka tragédie krkonošského závodu na padesát kilometrů ze 24. března 1913. Hřebenovka klesá z Krkonoš přes Horní Mísečky do cíle první třiadvacetikilometrové etapy ? Špindlerova Mlýna. Slabší nátury ať se raději vrátí zpět do Harrachova, beztak budou mít v nohách padesát kilometrů.
Z Pláně do Pece
Prolog druhé, skoro třicetikilometrové etapy ze Špindlerova Mlýna do Pece pod Sněžkou začíná ve svatopetrském lyžařském stadiónu. Odkud je nejlépe se nechat vyvézt lanovkou na Pláň a pokračovat po červeně značené magistrále kolem boudy Na Pláni a Klínových bud k bufetu Na Rozcestí ve výšce 1348 metrů. Odkud vede trasa kolem 1363 metrů vysoké Liščí hory dolů do Pece.
Směr Žacléř
Červená stopa zbytku bílých kilometrů začíná v Peci pod Sněžkou u čistírny odpadních vod. Běžkaře čeká pětikilometrové stoupáním k boudě Jana, odkud se cesta svažuje do Spáleného Mlýna. Magistrála z Malé Úpy pokračuje přes Cestník a Lysečinskou boudu do Horních Albeřic, kde sjezd střídá pětikilometrový výstup na Rýchorskou boudu v nadmořské výšce 1022 metry. Cestou dolů úbočím Rýchor do Žacléře lze odbočit z upravované magistrály do stopy, která prochází Dvorským lesem ? jedním ze dvou skutečných pralesů v republice.

Zdroj : novinky.cz

Zpět na předchozí stránku