Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko
|
Královská honitba, založená v poloze jilmové doubravy v nivě Vltavy, existuje již od 13. století. Za vlády Rudolfa II. byla vytvořena parková úprava, byl podstatně rozšířen stávající rybník a vybudovány další tři menší za účelem chovu pstruhů a vodního ptactva. Napájeny jsou přes kilometr dlouhou Rudolfovou štolou (1593) vedoucí z Vltavy pod Letnou. Dnes je v délce 350 metrů do nitra kopce přístupná s průvodcem. Při úpravách z minulého století byly některé rybníky zrušeny. Vznikla tak současná soustava luk a zalesněných ploch. Z Královské obory se stalo významné arboretum vysazením introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů. V současné době největší pražský chráněný park slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Pokud přijdeme do Stromovky od Výstaviště, najdeme pražské Planetárium, které patří mezi největší na světě.
Na území hlavního města Prahy je vyhlášeno necelých devadesát maloplošných chráněných území. K největším z nich patří Královská obora ? Stromovka, vyhlášená v roce 1988 na území o rozloze 105 hektarů na pomezí Bubenče a Holešovic. Předmětem ochrany je významný přírodně krajinářský prvkem na ordovických horninách, překrytých náplavami nejnižší vltavské terasy, s domácími a cizokrajnými dřevinami a refugii vzácných, mnohdy ohrožených druhů živočichů, především bezobratlých.
Historické kořeny dnešní přírodní památky jsou však mnohem starší. Jedná se o bývalou královskou oboru, založenou za vlády Přemysla Otakara II roku 1268 na území osady Ovenec. O oboru se nejprve starali královští lovčí, později písaři a inspektoři z Pražského hradu. První písemná zmínka o oboře je z roku 1319, kdy zde král Jan Lucemburský nechal postavit tribunu pro rytířské turnaje. V roce 1536 byla obora zaměřena (rozloha 84 hektaru) a ohrazena, a až do roku 1845 oddělena od sousední Štěpnice. Od spojení obou částí se používá dnešní název Královská obora ? Stromovka, pod jakým je registrována také jako přírodní památka.
V průběhu staletí se měnila podoba obory, kdy se z původního lužního lesa stala kulturní parková krajina doplněná řadou staveb a drobných objektů. Z nich nejvýraznější je Místodržitelský letohrádek na svahu nad oborou, dnes v novogotické podobě z počátku 19. století. Název pochází z konce 19. století, kdy sloužil jako letní sídlo místodržících v Čechách. Další výraznou stavbou je Královská dvorana, nyní známá Šlechtova restaurace. Najdeme ji, značně poničenou, pod letenským svahem u centrální části Stromovky. Původní dolní letohrádek byl v roce 1691 vyzdoben cennými freskami zobrazujícími výjevy z antické mytologie; tyto jsou ze stropů sejmuty a budou zrestaurovány pro osazení po rekonstrukci celého objektu. Objekt je nepřístupný, obehnaný ohradou a probíhají zde zajišťovací práce. Po rekonstrukci by dvorana měla sloužit buďto jako kulturní centrum, nebo ? stejně jako do doby nedávno minulé ? jako zahradní restaurace.
Na první pohled snad méně patrnými jsou parkové a rybníkářské úpravy. V průběhu staletí se měnila podoba rybníků uvnitř obory. Vznikl zde velký rybník, v prostoru před dnešní Šlechtovou restaurací. Dodnes je patrná poloha podkovovité hráze a především takzvaný dubový ostrov. Ten snadno identifikujeme jako vyvýšeninu vystupující z okolní plochy. Dnes je v oboře několik menších rybníků propojených do ucelené soustavy. Ty jsou domovem vodního ptactva, celá soustava pak nabízí životní prostředí desítkám druhů vodních rostlin a živočichů vázaných na lužní porosty.
Se soustavou rybníků v Královské oboře souvisí vznik jedné z nejcennějších technických památek v Praze, takzvané Rudolfovy štoly. Za vlády císaře Rudolfa II. prožívala Královská obora největší rozkvět, a bylo nutné zajistit napájení dostatečným množstvím vody. Do té doby byla voda z Vltavy do rybníků čerpána. Proto byla v letech 1586 ? 1593 vyražena necelých 1100 metrů dlouhá štola spojující břeh Vltavy u Štefánikova mostu a Stromovku. Oba konce kterými štola vyúsťuje na povrch jsou dodnes snadno k nalezení, v oboře najdeme portál nedaleko Šlechtovy restaurace. Mimo to existují výstupy větracích šachet v prostoru Letné, štola sama je v omezené míře přístupná veřejnosti v rámci exkurzí a příležitostných akcí. Toto unikátní historicko-technické dílo zkracuje meandr Vltavy a využívá výškového rozdílu k samospádnému přivádění vody do prostoru Stromovky; samozřejmě je dodnes plně funkční.
Od konce 18. století se z obory stává arboretum, vysazují se první neofyty (tedy stromy a keře které zde nemají přirozené prostředí). Charakter lužního lesa se prudce změnil, byl zrušen velký rybník a nahrazen několika menšími. Královská obora je sloučena se Štěpnicí, zároveň však dochází k úbytku plochy následkem výstavby dvou železničních tratí a zřízením Výstaviště v roce 1891. Konec 19. století je tak dobou kdy Královská obora získává svou dnešní podobu. Na severu je sevřená železniční tratí do Kralup nad Vltavou, na jihu tratí na Kladno (tzv. Buštěhradkou). Vzniká většina parkových úprav (geometricky řešený růžový sad, úpravy okolí rybníků), je vysázeno několik tisíc jehličnatých stromů. Posledním velkým úbytkem plochy obory bylo vybudování zastupitelského úřadu Sovětského svazu v roce 1968.
Dnešní podoba Královské obory je tedy jakýmsi konsensem více než 700 let vývoje. Přírodní lužní les, přirozený ve své poloze v meandrech dolního toku řeky se změnil v uzavřenou oboru, aby byl postupně přetvořen v krajinářsky a zahradnicky šlechtěný park, zahradu domácích i exotických dřevin uprostřed rušného města. Tím pádem se stal také místem odpočinku a relaxace tisíců návštěvníků kteří sem pravidelně unikají před ruchem nedalekých ulic.
Stromovka ? nebo chcete-li Královská obora ? patří k nejcennějším částem přírodního dědictví na území Prahy. V roce 2001 bylo zpracováno tzv. biologické hodnocení, dosud nejkomplexnější podrobný průzkum v oblastech zoologie, dendrologie, hydrogeologie, sadovnictví a botaniky. Kolektiv odborníků z našich předních odborných pracovišť při něm zjistil velmi zajímavé spektrum rostlin a živočichů, v řadě případů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Jejich výskyt dokládá kontinuitu nivních biotopů ve Stromovce. Ze silně ohrožených druhů živočichů zde byl ve vodních plochách pozorován skokan zelený, na výslunných místech ještěrka zelená, v dutinách hnízdící kavka obecná. Bylo zjištěno deset ohrožených druhů čmeláků. Z ohrožených motýlů zde běžně poletuje batolec červený, na staré duby je svým několikaletým vývojem vázán náš největší brouk, ohrožený roháč obecný. Z ohrožených obojživelníků se zde vyskytuje ropucha obecná a ropucha zelená, z ohrožených plazů užovka obojková. Z ohrožených ptáků zde hnízdí hmyzožravý lejsek šedý, z ohrožených savců osídluje stromové dutiny veverka obecná.
Celkem bylo při průzkumech v roce 2001 zjištěno 251 druhů bylin, 19 druhů měkkýšů, 66 druhů stromových ploštic, 160 druhů motýlů, 87 druhů blanokřídlých, 37 druhů mandelinek, 53 druhů nosatců a 5 druhů hnízdících ptáků.
V roce 2002 byla Královská obora zasažena povodní. Naštěstí je značná část přírodní památky oddělena od Vltavy železničním náspem trati do Kralup nad Vltavou, proto byly bezprostřední škody v podobě vývratů a podemletí stromů soustředěny zejména v části mezi tímto náspem a břehem Vltavy. Téměř celý prostor Stromovky byl však zatopen a zanesen bahnem, došlo k poškození cest, mobiliáře a můstků. Dá se říci, že povodeň nás naučila uvědomit si, jak se dnešní podoba Královské obory liší od původního přirozeného porostu lužního lesa. Drtivá většina škody dopadla právě na neofyty, tedy na stromy které nemají přirozený domov v nivě na břehu řeky. Jejich kořenový systém nebyl schopný odolat podmáčení a podemletí a proto padly za oběť popovodňové údržbě parku. Na stavu řady dalších se podepsalo extrémně suché léto v roce 2003.
Dnešní tvář Stromovky je trochu odlišná od té, jakou jsme si zvykli vídat po desetiletí. Na fotografiích které doprovázejí tento článek můžete vidět, jak se za poslední tři roky změnila. Ospalý park, ukrývající své návštěvníky pod hustou spletí větví se nadechuje k nové etapě své existence. Záplavy které přinesly na první dojem jen zkázu byly vlastně novým impulsem, očišťující a uzdravující lázní. Park opět vítá své každodenní návštěvníky, i ty kteří sem zavítají na procházku třeba v nedělním odpoledni, aby tu našli klid, pohodu a místo k odpočinutí.
Jakub Karlíček
V textu jsou využity údaje ze zpráv Dr. Jana Farkače, CSc. (zprávy k biologickému hodnocení, biologickému dozoru a stavu monitorování v Královské oboře).
SEZNAM ZAŘÍZENÍ V OKOLÍ:
Ubytování
• HOTEL POPULUS *** - PRAHA 3, Žižkov
• HOTEL ELEGANT **** - PRAHA 6, Ruzyně
• HOTEL PYRAMIDA**** - Orea Hotels - PRAHA
Zobrazit více zařízení v okolí >>
Stravování
• KFC-QUICK SERVICE RESTAURANTS
• KFC-QUICK SERVICE RESTAURANTS
Zobrazit více zařízení v okolí >>
Památky
• Prehistorické hradiště Šance - Zbraslav, Praha
• Keltské oppidum Na Závisti - Zbraslav, Praha
• Zbytky slovanského hradiště - Šance u Královic, Praha
• Anežský klášter ? Praha 1, Staré Město
• Bazilika a klášter sv. Jiří - Pražský hrad
• Betlémská kaple - Praha 1, Staré Město
• Břevnovský klášter - Praha 6, Břevnov
• Chrám Panny Marie pod řetězem - Praha 1, Malá Strana
• Chrám sv. Mikuláše - Praha 1, Malá Strana
• Jubilejní synagoga - Praha 1
Zobrazit více zařízení v okolí >>
Sport
• SPORTCENTRUM NOVÉ BUTOVICE - PRAHA 5, Nové Butovice
• Country Saloon Dolní Měcholupy
• TJ Orion Praha - jezdecký oddíl
• Pražský jezdecký klub Dolní Chabry
• Jezdecký oddíl TJ Tempo Praha
Zobrazit více zařízení v okolí >>
Kultura a zábava
• RENO
Zobrazit více zařízení v okolí >>
Služby
POŘADANÉ AKCE V OBDOBÍ 29.12.2024 AŽ 29.01.2025:
Nebyly nalezené žádné akce nebo událostí.
Pondělí 30.12. |
|
25°C |
|
Úterý 31.12. |
|
23°C |
Jakému způsobu výběru dovolené dáváte přednost ?
•
Doporučení kamaráda
26% (22905)
•
Sezónní katalog cestovních kanceláří
18.9% (16674)
•
Nabídka z reklamních letáků
19% (16771)
•
Last minute
18.4% (16188)
•
Prostřednictvím internetu
17.7% (15654)
Celkem hlasů: 88192
Vložte e-mail pro zasílání novinek a informací z portálu E-Česko.cz a magazínu Gulliver
Kopírování, publikování a šíření obsahu serveru www.e-cesko.cz je vítáno a doporučeno. Věříme, že uživatelům udělá použití materiálů ze serveru www.e-cesko.cz radost a že tuto radost budou šířit dále. Projekt E-ČESKO.cz vznikl ve spolupráci a za dotační podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.