Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Přerovský zámek

Poději to byl dřevěný hrad, jehož součástí byla i hradní kaple. Ve 13. století již vznikla zděná Akropole, v jejímž středu byla okrouhlá věž, přičemž část věže sloužila i jako obytná. V té době byl hrad chráněn parkánem. Ve 14. století byl k věži připojen gotický palác. Na jedné straně návrší vzniklo opevněné předhradí včetně kaple sv. Jiřího.
Za Pernštejnů od r. 1475 byl hrad přestavěn a za opevněním bylo postaveno Horní město. Hlavní přestavbu dokončil Karel starší ze Žerotína. Zbytky současných hradeb lze spojit s Vilémem z Pernštejna, po r. 1475, kdy se stal držitelem. V 15. století byly již hradby postaveny celé, včetně dvou městský bran a výpadní branka. Její část je zachována dodnes. Výpadní cesta začínala vedle dnešní matriky a končila u Bečvy směrech k Lávce, kde jsou nově opravené schody a upravené hradby.
Městské hradby s výpadní cestou
Jedno z míst kde se těžil kámen na hradby byl i Tučín. Hradby byly vysoké asi 10 metrů a 10cm široké se střílnami a ochozem. Počátkem 19. století byly brány rozebrány. Zámecká věž byla několikrát upravována, před současnou podobou byla střecha rovná a na vrcholu věže byla vyhlídková terasa.
V současné době je v zámku umístěno muzeum J.A.Komenského, kde je vystaveno mnoho velmi zajímavých exponátů.
Po smrti Karla st. z Žerotína se vystřídalo několik majitelů. Za Karla Jindřicha vznikl spor mezi obcí přerovskou a komisistoří o platy přerovskému faráři Tačínovi, protože město pro jeho neoblíbenost mu plat zastavila, proto vyřkl komisistoř exkomunikaci nad starou i novou Přerovskou radou. Dne 24.05.1673 přijel do Přerova krajský hejtman Petřvaldský, aby spor urovnal. Po jednání dal krajský hejtman radu uvěznit na zámku. Z toho důvodu nastalo v městě velké pobouření, a tak radní písař s třemi měšťany odjel do Vídně dovolávat se ochrany u císaře. Uvěznění byli propuštěni až 24.12.1673.
Karel Jindřich zanechal dědictví značně zadlužené. Postupně Přerov změnil několik majitelů. Od dob Karla st. z Žerotína bylo Horní náměstí sevřeno dvojí zdí s hlubokým příkopem mezi nimi. Roku 1819 byl prodán příkop měšťanům, kteří zde měli zahrádky za svými domy na městské vnitřní zdi, takže se do nich vcházelo téměř do výše dvou poschodí. Měšťané vnější hradební zeď strhli, příkopy zasypali a zvýšili, zahrádky pak snížili a vše vyrovnali. Obě věžní brány byly po požáru roku 1830 zbořeny a kamení bylo upotřebeno na dlažbu města. Na Horním i Dolním náměstí byly kašny, do nichž se vedla voda z Bečvy stojem při bývalém Městském Hrubém mlýně na levém břehu řeky. Při požáru 1661 mlýn shořel, odtud se říkalo Spálený (dnes Spálenec, nejkratší ulice v Přerově nad schody u náměstí Na Marku). V zámku také bývala kaple, která byla v 18. století zrušena.
Roku 1850 byly zrušeny úřady vrchnostenské a zřízeny úřady císařské. Tohoto roku byl také v Přerově zřízen okresní soud Přerov, který měl doposud obecní radu s primátorem v čele, prvního a druhého purkmistra, rychtáře a 8 konšelů (radních) dosazovaných vrchností k tomu syndika, voleného do rady dostal od roku 1850 voleného starostu a dva obecní radní.

Zdroj : rozmus.cz

Zpět na předchozí stránku