Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Alandské ostrovy

Turistický ráj

administrativní středisko Maarianhamina na největším ostrově Fasta Åland (650 km2).
Do roku 1809 byly součástí Švédska, v roce 1809 je mírovou smlouvou spolu s Finskem získalo Rusko, od 1917 byly finské. Po sporech se Švédskem v roce 1921 vyhlášena jejich demilitarizace (potvrzena 1947 v mírové smlouvě s Finskem). V letech 1951-1952 získaly autonomii.
Počet obyvatel malého ostrůvku Kökar se v létě ztrojnásobí. Poklidné místo uprostřed Baltského moře, které má asi deset kilometrů čtverečních a 380 stálých obyvatel, se vždy od června do srpna zaplní letními hosty. Kökar je jedním z 6000 ostrůvků, které tvoří Alandské souostroví. Autonomní ostrovní provincie Finska, kde se hovoří švédsky, je turistickým rájem a velmi dobře si to uvědomuje.
"Turistika roste, a to nás těší. Snažíme se přilákat i návštěvníky z jiných zemí, než je Finsko a Švédsko," řekla ČTK Britt Lundbergová, alandská ministryně pro evropské záležitosti. V loňském roce navštívily ostrovy s asi 26.000 stálými obyvateli přes dva dva miliony turistů. V 90. letech minulého století to bylo o půl milionu lidí méně. Většina si souostroví prohlédne za den po cestě trajektem z Finska do Švédska či opačně, jiní ale zůstávají déle. V ostrovních hotelech je přes 2600 pokojů, další ubytování nabízí na 2000 chatek k pronajmutí. Pro turistiku je na ostrovech všechno připraveno - chaty v kempech jsou vybavené ledničkou, cyklostezky dobře značené a průvodci hovoří plynně anglicky. Mnozí návštěvníci nepřijedou trajekty, ale zakotví u ostrovů s vlastní lodí. Láká je především krásná příroda. "Máme tu asi 55 až 60 losů, sčítáme je v zimě podle stop ve sněhu. Střelit můžeme 30 losů za tři roky. Ale střílet losy mohou jen členové spolku," rozvypráví se o zvláštnostech "svého" Kökaru majitel tamního kempu Hans Paviljongen. Na ostrově žije 49 let, opouští ho jen na zimu, kdy si přivydělal na záoceánském parníku. "Problém je v tom, že členem spolku se může stát pouze místní, ten, kdo tu trvale bydlí. A takových lidí je málo," dodává. Alandské ostrovy zabírají asi 5400 kilometrů čtverečních v hrdle Botnického zálivu v Baltském moři. Největším ostrovem je Aland s hlavním městem Marienhamnem, kde také žije 60 procent stálých obyvatel souostroví. Z hlavního ostrova je to do Švédska dvakrát blíž než k finskému pobřeží a švédsky mluvící alandská komunita se v rámci Finska těší široké autonomii. Ostrované vydávají vlastní známky, jejich auta mají svérázné poznávací značky. Nad sídlem třicetičlenného parlamentu vlaje vlajka, kterou ostrovy získaly v roce 1954. "Domů teď jezdím jenom o víkendu, odpočívat a trochu pracovat. Je tu klid," svěřil se ČTK na lodi směřující z hlavního ostrova na odlehlý Kökar mladý inženýr Patrik. Sám přes týden pracuje v alandské metropoli Mariehamnu. Návalu turistů na malý ostrůvek se prý nebojí; podle něj jde jen o dva měsíce v roce, během nichž si mohou místní přivydělat. "Majitelé kempů, půjčovny kol, muzea - ti všichni se těší na léto. Odpočívat budou v zimě, která je tu dlouhá," míní muž. Turistická sezona končí na Alandských ostrovech, stejně jako v celé Skandinávii, fakticky v polovině srpna, kdy místním dětem začíná školní rok. V tu dobu se až do příštího června uzavřou některá místní muzea i kempy.

Zdroj : cestování-Atlas

Zpět na předchozí stránku