Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Mostecko

Historická štola u zámku Jezeří

při mapovacích pracích prováděných v rámci průzkumu předpolí rozšiřovaného uhelného velkolomu Československé armády. Z hlediska historie a techniky patří štola k významným nálezům, dokumentujícím nejstarší způsoby těžby železné rudy v místech, kde byly do té doby jen předpokládány. Po vyčištění a částečném odvodnění byl proveden podrobnější průzkum tohoto starého důlního díla.
Štola je celkem 62,5 m dlouhá, má většinou velmi úzký a kosý profil a končí čelbou. Šířka je obvykle 80 cm až 1 m, místy jen 60 cm. Ve vzdálenosti 36,5 až 40,7 m od vstupu je ale rozšířena až na 3,5 m. V těchto místech jsou kromě odvodňovací stružky dvě vodní jímky, hluboké 0,3 a 2 m. Nádrže mají pravidelný tvar a větší z nich je naplněna vodou. Štola sleduje výraznou příčnou tektonickou linii, která rovněž určila směr toku blízkého Šramnického potoka. Vstupní portál se nachází v nadmořské výšce 369,7 m, tj. zhruba 70 m nad úrovní úpatí Krušných hor. Směr štoly je přímý a střídavě jedna nebo druhá její stěn, místy obě stěny, jsou tvořeny plochou tektonické dislokace s úklonem 50 až 70 st. směrem k jihu. Štola je po celé délce vysoká asi 2 m. Ve stěnách vystupuje dosti pevná, středně až slabě navětralá hrubozrnná ortorula, přecházející místy do horniny charakteru žuloruly. Hornina ve stěnách štoly je výrazně načervenalé barvy, což je způsobeno impregnací oxidy železa, zvláště hematitu, který v podobě jemně rozptýleného pigmentu obarvuje ostatní složky horniny, zejména živce. Hematitizace je nejintenzivnější v partii podél dislokačních ploch. Mikroskopický rozbor tří vzorků z různých míst štoly ukázal, že hornina ve zrudněné partii obsahuje 20 až 30 % oxidů železa.
V zadní části štoly lze na stropě místy spatřit tmavé náteky a na několika místech visí ze stropu štoly dokonce masově červené a rezavožluté krápníčky, dlouhé maximálně 2 cm. Tvoří je vyloužený hematit a limonit. Při objevu štoly tu byly zaznamenány krápníky až 12 cm dlouhé, dnes z nich zbývají jen pahýly. Výskyt takovýchto železitých krápníků je prý dosti vzácný. V puklinách ve stropě se ukrývají netopýři. Celá štola je velmi vlhká. Voda, která prosakuje ze stropu a z drobnějších puklin ve stěnách štoly, je pokryla jílovitými, limonitovými a manganovými povlaky. Na těchto místech jsou často bílé plísňové povlaky. Podlaha štoly je pokryta převážně červenohnědou hlínou a místy blátem. Od rozšířené části štoly směrem k ústí vede po její levé straně odvodňovací stružka. V zadních partiích stružka chybí.
Štola ústí přímo ve svahu nad dolním parkovištěm pod zámkem. Vstup je uzavřen mříží, za níž se nachází vybetonovaný zaklenutý prostor. Teprve na jeho konci je vstup do vlastní štoly. Ten byl původně zazděný, ale zeď je dnes z větší části vybourána. Štola je veřejnosti nepřístupná, i když v současné době není problém se tam dostat. Na tomto místě je ale potřeba upozornit, že vstup do starých důlních prostor představuje obvykle značné riziko. Chodby často bývají nestabilní a hrozí nebezpečí vzniku závalu. Proto je při průzkumu podzemí potřeba dávat velký pozor a bez zkušeností a patřičného vybavení raději návštěvu opuštěných důlních prostor nepodnikat. Spousta lidí totiž za takovéto zdánlivě nevinné dobrodružství zaplatila životem. Doufám, že jsem Vás od průzkumu štoly dostatečně odradil. Pokud ne, buďte opatrní, abyste nespadli do výše zmíněné vodní jímky. K překonání blátivých úseků lze použít kamenný stupeň po pravé straně chodby. Nicméně počítejte s tím, že si ven stejně přinesete trochu jílu na oblečení.
Původně mělo být ve štole instalováno měřicí a signalizační zařízení mj. na monitorování stability svahu nad dolem. Nyní se uvažuje spíše o tom, že by se v budoucnu štola mohla stát součástí zámecké prohlídkové trasy.

Zdroj : www.postlovi.com

Zpět na předchozí stránku