Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

České Švýcarsko

Hrad Falkenštejn

kolonizační činnosti Michaloviců v této oblasti, prováděné z hradu Ostrého u Benešova nad Ploučnicí. Vedle funkce správní plnil Falkenštejn jistě i úkoly strážní neboť stál nedaleko obchodní cesty do Míšně a Lužice, která se tu stáčela k východu. Pískovcový suk, na němž byl hrad zřízen, je posledním větším zbytkem širokého pásma Havraních kamenů (na sever odtud). Proti úzkému útesu Šaunštejna je mnohem kompaktnější, a také on je rozdělen rozsedlinou na dvě nestejné části, z nichž severní byla připravena k obraně a osídlena.
Falkenštejn, který byl vždy součástí kamenického panství, se uvádí poprvé v českokamenické městské knize až v roce 1395. Tehdy tu byl za Jana III. z Michalovic hejtmanem Nice Hockacker. V roce 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil (asi roku 1417) jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald, od roku 1426 je držel jeho bratr Jindřich Berka. Za nich se objevuje Falkenštejn častěji v písemných pramenech v souvislosti s husitskými válkami. Z písemností (účty městských knih) lužických měst, která tvořila spolek Šestiměstí (města Zhořelec, Žitava, Budyšín, Lobau, Kamenec, Lubaň), se dovídáme, že z Falkenštejna byly do Lužice podávány zprávy o pohybech husitských vojsk, která několikrát ohrozila zdejší oblast. Již 2.května 1423 varoval Jan z Michalovic Viléma z Ronova v České Lípě před blížícím se husitským vojskem a žádal ho, aby zprávu poslal na Falkenštejn, protože husité chtějí napadnout Kamenici. Ta o dva dny později opravdu padla do rukou husitů, ale Falkenštejna se tato událost zřejmě nedotkla, neboť není zpráv o jeho dobývání. Blízkost bohaté Lužice a jejích měst byla vhodným podnětem k loupežným výpravám některých severočeských feudálů. Na podzim 1427 vpadl Jindřich Berka až k Žitavě a uloupil tam značný počet krav a ovcí. Při návratu na Falkenštejn však před dotírajícími Žitavskými o část lupu přišel. V roce 1428 prodal (či zastavil, či ztratil sňatkem) Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. I za něho pokračovaly nájezdy do Lužice, zejména v letech 1429 a 1430, kdy se jich účastnil falkenštejnský hejtman Mikeš (Mikuláš) Blekta z Outěchovic spolu s hejtmanem na Frýdvaldě Mikešem Pancířem ze Smojna sedícím tehdy ještě na Fredevaldě. Nevydržela tedy radost vyjádřená poznámkou ve Zhořeleckých účtech z roku 1423, že se Falkenštejn udržel "ke štěstí křesťanství".Hrad hrál nemalou roli ve sporu Vartenberků s Lužicí: roku 1444 hlídali u Všemil Šestiměstští tamější posádku, když Pražané s landfrídem litoměřickým dobývali Děčína. Falkenštejn sám zůstal asi ušetřen stečení, navzdory pověsti o bílém jelenu. V ní se vypráví, že při obléhání zbyl z posádky jen velitel a jediný zbrojnoš, který se však tajně dohodl s nepřáteli, že hrad vydá. Volal pána k severnímu oknu, že prý pod Havraními kameny vidí bílého jelena, a když se pán vyklonil z okna, svrhl ho do hloubky. Pak pobral majetek, vpustil nepřítele a odstěhoval se do ciziny. Za Vartemberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Připomíná se ještě v roce 1457, v seznamu majetku Jana Berky z Dubé (+ 1426), tehdy o něj byly vedeny spory mezi jeho dědici a nástupci, ale ani poslední písemná zmínka v roce 1460 neříká nic o tom, v jakém byl stavu. Kdy byl ponechán svému osudu, nevíme, ale letopočet 1593 v hlavní komnatě ukazuje, že tehdy byl už delší dobu pustý.

Zdroj : Jetřichovsko

Zpět na předchozí stránku