Travelling, Accommodation, Holiday, Free time

Previous page

Třebíčsko

Jaroměřice nad Rokytnou

počítat mezi vůbec největší zámky v Evropě. Jaroměřice nad Rokytnou.
Pověst praví, že Jaroměřice byly založeny roku 1131 na místě, kde byl skolen jelen. Ten se dostal také do městského znaku a město pietně opatruje paroží šestnácteráka jako jakýsi symbol dokládající pravdivost či alespoň pravděpodobnost pověsti. Teprve v 17. století se o Jaroměřicích začíná mluvit jako o městě, ovšem plná městská práva byla udělena až roku 1859.
Jednoznačnou dominantou Jaroměřic je barokní zámek, který je zdaleka viditelným monumentem. Společně s kostelem svaté Markéty tvoří jeden z největších zámeckých komplexů v Evropě. Na místě stávala původně tvrz, jež byla ve 2. polovině 16. století nahrazena renesanční budovou. Barokní (tedy současnou) podobu získal zámek až ve století 18., po přestavbě v letech 1700 ? 1737. Pro rod Questenberků, tehdejších majitelů, vypracoval plán přestavby rakouský architekt J. Prandtauer. Městu i zámku se shodou šťastných náhod vyhnuly přírodní i válečné pohromy, takže zámek je opravdu dobře zachován a průběžně opravován (ještě vloni byla část zámku v lešení a dostávala novou omítku). Nejdůležitějším pánem na zámku byl pravděpodobně Jan Adam z Questenberka (1678 ? 1752), který byl jednak zadavatelem stavebních úprav, ale hlavně tu téměř celé půlstoletí organizoval kulturní akce. Z úředníků a poddaných sestavil kapelu, která se pyšní jedním velikým prvenstvím ? roku 1730 nazkoušela a provedla první českou operu ?O původu Jaroměřic?, jejíž autor F. V. Míča byl také místním kapelníkem.
Zámek je podélná patrová budova položená rovnoběžně s tokem Rokytné. Tato hlavní budova je prostoupena příčnými křídly, která se rozšiřují a lemují čestný dvůr otevřený směrem na náměstí, zatímco na druhé straně ohraničují barokní terasu v italském stylu, přes níž je přístup do parku. Ve východním křídle zámku je divadlo, galerie, knihovna, hudební a taneční sál ? což nepochybně svědčí o tom, že majitelé měli o umění nejen teoretický zájem, který velela dobová móda. Na západní stranu zámku navazuje kostel svaté Markéty s obrovskou kopulí a nakoso postavenými věžemi. Původní renesanční zahrada byla při barokní přestavbě rozšířena až na druhý břeh říčky a zadní část má podobu anglického parku. V parku jsou rozmístěny sochy antických bohů a bohyň.

zdroj : Paladix

Previous page