Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Rakousko

Hundertwasserův dům ve Vídni

Pod pojmem "moderní architektura" si většina z nás představí pravoúhlé struktury betonu, oceli, skleněných či keramických obkladů. Občas se najde architektonický výtvor, který dokázal vzepřít liniím rýsovanými příložníky konstruktérů. Pokud si k takovým stavbám přidáte ještě slovo ekologie, okořeněné notnou dávkou umělecké fantazie a invence - skoro s jistotou můžete předpokládat, že výsledek se bude vymykat šedým stereotypům městských sídlišť.
Jedním takovým počinem je i Hundertwasserhaus ve Vídni. Při návrhu této budovy spojil architekt Hundertwasser dva myšlenkové proudy. Jeden z nich vycházel z "Manifestu proti racionalismu v architektuře" (vznikl v roce 1958), druhý výrazně "ekologický" se zabýval spojením architektury s živou přírodou a odráží i Hundertwasserův postoj k přírodě. Ten je dobře patrný z jeho slov z roku 1990 : "V přírodě není zlo, je pouze v člověku" (anglický text je zde). V návrhu budovy je dále uplatněna myšlenka "svobody oken" vyjadřující právo jednotlivých oken na individuální vzhled. Hundertwasser to dále rozvíjel ve svých představách, že jednotliví obyvatelé domů mají právo individuálně dotvářet vnější fasádu domů podle svých představ.
Jak to tedy myslel? Hlavním principem je vytvoření skutečného pralesa na střechách budov - přímo požadoval "nechat růst jako prales", bez zásahů a zahradnických úprav. Na toto horní patro měla být přiváděna odpadní voda z jednotlivých bytů, sloužící jako závlaha a zdroj živin (s pomocí rozkladu mikroorganismy). Přebytečná voda je po průsaku přes kořeny a vrstvu zeminy odváděna do mezipater, nebo místností, které mají trvale otevřené okenní otvory, obsahují také zeminu, ze které vyrůstají další keře a stromy ven, okenním otvorem. Tento postup se ještě může jednou opakovat v nižších úrovních. Z nejnižší úrovně by pak měla odcházet relativně čistá voda. Je otázka do jaké míry je takový projekt skutečně ekologický - problémem jsou trvale otevřené prostory, které zvyšují tepelné ztráty budovy, takže ekologický přínos čištění odpadní vody popsaným způsobem může být setřen většími energetickými nároky na teplo, o to větší spotřebou energie a odpovídajícím výsledným větším poškozením přírody při výrobě energie. To už je záležitost pro odborníky a jejich propočty.
Každopádně bez ohledu na výsledek propočtů a různé teorie "o dopadech na životní prostředí" se Hundertwasserův dům stal turistickou atrakcí, a nikdo by si jeho návštěvu neměl nechat ujít. Pro návštěvu je vhodnější letní období - zeleň, která obrůstá a prorůstá dům je skutečně zelená, kdežto v zimě jsou to "jen" černé větve. Navíc v létě je na terase otevřena kavárna. Pokud navštívíte Vídeň v zimě, můžete si dát pravou vídeňskou kávu a typický sachr, nebo jinou sladkost ke kávě v přízemí, v prodejně suvenýrů, kde je několik stolků k posezení. Na každém stolku navíc leží nějaká kniha, obvykle o Hundertwasserovi a jeho stavbách, kterou si můžete během popíjení kávy prohlížet. Milovnici tabáku si mohou ke kávě zapálit. Jedním slovem útulno, ale to je v kruzích ekologů i architektů obvyklé.

Zdroj : Infojet

Zpět na předchozí stránku