Travelling, Accommodation, Holiday, Free time

Previous page

Ústecko

Malířský koutek je původní náves Střekova

střed vsi s hrázděnými domy, milníkem z roku 1800 a zvoničkou typu vidlák z poloviny 19. století. Milník je sestaven ze tří částí ze spodního čtvercového soklu v horní části se zužujícího. Nad ním je hranolový postament, na kterém spočívá vyšší (1,6 m) sloupový útvar nahoru se mírně zužující, na vrcholu zaoblený. V dolní polovině jsou tři mírně vystouplá obdélná pole bez nápisů. Milník je z pískovce šedé barvy. Zvonička je dřevěná na čtvercovém půdorysu s jehlancovou střechou krytou šindelem. Středem probíhá dřevěný sloupek, který se v horní části vidlicovitě větví. V něm je zabudován příčný závěs se zvonkem a je kryto malou jehlancovou stříškou. Dolní část zvoničky je ze svislých olištovaných prken, střecha zvoničku částečně přesahuje. Na zvoničce je připevněna tabulka "Památka chráněná Československým státem". Malířský koutek nedaleko zdymadel a cyklostezky pod hradem Střekovem je dnes už vzácným dokladem toho, jak asi vypadala venkovská sídla v tomto regionu. Je to původní náves Střekova. Odtud malíři rádi hradní zříceninu zpodobňovali. Nejznámější z básníků, kdo obdivoval tuto krajinu, byl Karel Hynek Mácha. Obzvláštní pozornosti zaslouží Máchova kresba Střekova vzniklá v roce 1833 a náležející k devadesáti básníkovým "hradům spatřeným". Mácha navštívil hrad Střekov a jeho okolí asi třikrát. Dalším byl německý básník a hrdina Karl Theodor Korner, který oslavil tato místa ve sbírce Knospen (Poupata) z roku 1810 v básni Střekov a Labský proud. I zde má pamětní desku z roku 1891 a byla po něm
pojmenována alej vedoucí ke hradu. Dalšími obdivovateli střekovského okolí byli rozhodně malíři, odtud název Malířský koutek. Jako první zaujal zdejší malebný kraj Carla Augusta Richtera a zvláště jeho syna Adriana Ludwiga Richtera. Jejich společným dílem je pohled na labskou krajinu od jihozápadu. Zobrazuje široký tok Labe, vrcholky Mariánské skály, Kozího vrchu a Blanska. Ústí se objevuje stále ještě ve středověké podobě. Romantický charakter dotvrzuje pastýřský výjev v popředí. Do Labského údolí zavítal A. L. Richter ještě jednou, a to v polovině 30. let 19. století. Tehdy vytvořil řadu kreseb a zvláště dva známé obrazy - Začínající bouře pod Střekovem a Převoz na Labi pod Střekovem. Obrazem Převoz na Labi pod Střekovem dosáhl Ludwig Richter poprvé nevídané dokonalé jednoty mezi člověkem a přírodou. Je to zároveň první z jeho děl, které se stalo krátce po svém vzniku populární - malba byla dokonce srovnána s lidovou písní. Dalším známým malířem, který se věnoval systematicky krajině Českého středohoří, Podkrušnohoří, údolí Labe od Litoměřic po Děčín je rozhodně Ernst Gustav Doerell. Do Ústí se přestěhoval v roce 1859. Během ústeckého pobytu (18 let) se věnoval především krajinomalbě. Byl romantik, studoval na pražské Akademii. Krajinu severních Čech doslova zmapoval, byl jediný z krajinářů, kdo zde žil a byl s krajem důvěrně srostlý. Z jeho obrazů jmenujme např. Střekov od Vaňova, Střekov, Ústí ze svahů nad Větruší. Krajem kolem Labe a pod Střekovem byli dále okouzleni Laurentius Janscha, F. K. Wolf, Antonín Balzer, Antonín Pucherna, Carl Robert Croll, Johann Anton Castel, Josef Reiner a celá řada dalších.

Zdroj : Ústecký deník

Previous page