Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Bělorusko

Přírodní perla s hrdinnou historií

chlebem a solí.
Tady člověk zřetelně pochopí, jak panenská čistota přírody nalezla svůj odraz na státní vlajce Republiky Bělarus, v níž zelená barva je naprosto rovnocenná s barvou rudou. Barvou obětí a krve lidí země, kteří ji v nejstrašnější válce lidských dějin prolili za záchranu evropské i celosvětové civilizace před hnědým morem fašismu. Vždyť každý třetí Bělorus v této válce zahynul! Neposkvrněností přírody, úchvatnou scenérií luk a lesů s převahou sličnosti bělokorých bříz, modravými jezery i potoky a řekami, v nichž vášeň rybářů nalézá své štěstí, je tato země smaragdem v čelence Evropy. A také je jedinou nerozkradenou republikou z bývalých republik Sovětského svazu, jak trefně poznamenal jeden z delegátů sjezdu.
Letky čmeláků
Nejraději jezdím do země, kde na polích roste obilí a nedusí je plevel a bodláčí jako u nás doma v Čechách, skládá poklonu malé zemi, jíž hranice vytvarovaly na mapě podobu zubra z Bělověžského pralesa, docent Jan Minář, předseda Mezinárodního slovanského výboru. Jan je biolog s letitou praxí na brouky a parazity, na ty užitečné i na ty odpudivé v živočišné říši. A běloruská vesnice nám dokořán otvírá svou pohostinnou náruč, v jejímž objetí vedle polibku také vodka hřeje na duši. Přijíždíme do Agrokombinátu Ždanoviči s věhlasnou dojivostí krav. Mléko je hlavní výrobní komoditou vysoce prosperujícího zemědělského bohatýra o 1200 zaměstnancích. Chovají tady na 600 kusů skotu a stračeny jim daly loni téměř 607 000 kilogramů mléka. Dojicí sál tu mají vybavený moderní technikou ze Švédska. Pečlivé ošetřovatelky právě před večerním dojetím omývaly kravám vemena. Na další farmě Tarasovka mají dokonce krávy šampionky, které nadojí za rok 12 až 14 000 kilogramů mléka. Ovšem velkou chloubou Agrokombinátu Ždanoviči jsou rozlehlé skleníky, v nichž pěstují rajská jablíčka s automatickým zavlažováním. Podnik produkuje také okurky, cibuli, mrkev, brambory, zelí, cukrovou řepu, baklažany... A k tomu chová raritu: čmeláky! Tito užiteční brundibárové jsou pak vypouštěni z úlů do skleníků, kde opylovávají květy rajčat či okurek, a tak zabezpečují jejich velice bohatou úrodu. Agrokombinát letky čmeláků laboratorně vypiplává a jeden úl o přibližně půl tisícovce kusů blanokřídlého hmyzu prodává zájemcům v ceně kolem 900 amerických dolarů.
Vzkaz lokajům USA
Do Agrokombinátu Ždanoviči přijeli účastníci IX. Všeslovanského sjezdu z místa, kde stávala obec Chatyň, kterou za druhé světové války němečtí barbaři 22. března 1943 vypálili a její obyvatele bestiálně povraždili. V Chatyni, jejíž krutý osud postihl i české obce Lidice a Ležáky, se konal státní pietní akt s kladením věnců a květin, doprovázený čestnou vojenskou stráží a hudbou ozbrojených sil Republiky Bělarus. Bylo to při příležitosti Dne nezávislosti, kterou slaví Bělorusko na počest svého osvobození Rudou armádou (3. července 1944). Památku mučedníků tady uctili se všemi modlitbou a minutou ticha také hodnostáři církví pravoslavné a katolické. Poslanec běloruského parlamentu Sergej Ivanovič Kosťjan se pak v chatyňském památníku sugestivně otázal nejvyšších představitelů slovanských zemí Evropy typu polského prezidenta Alexandra Kwasniewského, proč jejich vlády a parlamenty zpupně a arogantně nepřiznávají legitimitu zákonně zvoleného běloruského parlamentu a prezidenta Alexandra Grigorjeviče Lukašenka v naprosto svobodných volbách?! Kosťjan bez servítků vzkázal těmto neomalencům, že jejich nestoudné chování uráží hrdost a čest běloruského lidu! Kdo vám dal právo plivat na naši bolest, kdo vám dal právo zapomínat na náš žal? Odpovězte! vyzval je poslanec, aby vzápětí obnažil jejich proradné ledví a morální ubohost, když řekl: Ale vy nemůžete odpovědět, protože jste poslušní američtí pokojoví psíčci - a ne více! poukázal na poslušnost sluhů Bílého domu. A já kvůli bolesti celé naší země, veškerého našeho národa, chci povědět: děkuji Vám, delegátům všeslovanského sjezdu, že jste přijeli sem, že se můžeme o naši bolest rozdělit s Vámi. Poslanec Kosťjan zároveň připomněl, že na běloruské zemi padli v boji proti hitlerovským tyranům nejen občané Běloruska, ale i další tisíce Slovanů - Poláků, Slováků, Čechů a Srbů. Také oni se zbraní v ruce vyháněli z Běloruska fašisty, když přešli na stranu sovětských partyzánů a prolili svou krev za svobodu všech Slovanů, uvedl Kosťjan.
Obránci pravdy
Nelze zapomenout na oběti těch, kteří zemřeli, abychom my mohli svobodně žít v Evropě. Proto je naší povinností uchovávat navždy jejich památku, navázal na Kosťjanovu řeč v chatyňském chrámu mučedníků pod širým nebem předseda Mezinárodního slovanského výboru Jan Minář. Proto budeme věrně stát na jejich místě proti všem nepřátelům Slovanstva, lidstva, kteří opět chtějí rozdělit a uchvátit naše země. Bděme! A nezapomínejme - naše svoboda byla vykoupena krví milionů Slovanů. Nedopusťme, aby se tyto hrůzy opakovaly! Nikolaj Ivanovič Kikešev, předseda Všeslovanského sněmu Ruska doplnil, že na oltář vítězství ve druhé světové válce položilo životy více než 35 milionů lidí ze slovanských zemí! Klaním se všem padlým. Našim dědům, babičkám, otcům, matkám, našim sestrám a bratřím. Věčná Vám památka, řekl ruský delegát sjezdu. Toto místo je posvátné, zdůraznil předseda Slovanského výboru Ukrajiny Nikolaj Fedorovič Lavriněnko. I u nás na Ukrajině jsou taková místa mučedníků povražděných fašisty jako v Chatyni. Proto s Vámi se všemi také budeme chránit jejich památku a bránit pravdu před těmi, kteří se snaží nastolit nový pořádek a předělat válečnou historii. To jim nesmíme dovolit! rozhodně apeloval Lavriněnko.
Holocaust Slovanů
Jak přesně zaznamenal náš nejmladší delegát IX. Všeslovanského sjezdu Vladimír Mlejnecký z Loun, tak Chatyně je symbolem hrozného osudu 628 běloruských vesnic, z nichž 433 bylo po válce znovu vzkříšeno k životu. Křičí do celého světa varovné memento, jak si nacistické Německo představovalo vyřešení existence Slovanů po svém tak zvaném konečném vítězství, jehož se naštěstí nedočkalo. V období Velké vlastenecké války zahynuly tři miliony Bělorusů! O tomto slovanském holocaustu se však v hromadných sdělovacích prostředcích v České republice nepíše a nemluví. Je zkrátka tabu! Ani děsivé represe však nezlomily odpor Bělorusů proti nacistickým zločincům. To se projevilo v mohutném partyzánském odboji, kterému napomáhaly rozlehlé lesní masivy a bažinatý terén, topící hitlerčíky jako koťata. Na počátku léta 1944 operovalo v Bělorusku podle Mlejneckého 374 000 dobře vyzbrojených partyzánů, zformovaných v úderné oddíly, brigády a svazky.
Mohyla slávy
Zastavení účastníků sjezdu patřilo také Kurganu slávy v okrese Smoleviči asi 30 kilometrů východně od Minska směrem na Moskvu. Tato bratrská Mohyla slávy se vypíná k nebi v širé rovině a svou monumentálností neokázale vybízí každého poctivého člověka k tichému zamyšlení a pokoře. Byla navršena prstí ze všech bojišť Velké vlastenecké války na paměť jejím mrtvým i živým hrdinům - rudoarmějcům, kteří zachránili lidskou civilizaci, jak k jejich poctě prohlásil tehdejší prezident USA Franklin Delano Roosevelt. Po vojenských poctách a kladení věnců na úpatí mohyly pak schodištěm stoupáme na její vrchol. Jde s námi i prošedivělý muž, kterému tenhle kopec rostl vzhůru pod rukama. Jako student na univerzitě jsem s dalšími kamarády nosil hlínu a budoval tento památník, podělil se s námi o hezkou vzpomínku. Je to velká a pěkná hora, což? usmál se. Bratrská mohyla všem rudoarmějcům, kteří osvobozovali naši Bílou Rus. Přeji našim potomkům, aby už nikdy nemuseli vršit takové mohyly! A na vrcholu zafoukal čtverák vítr. A nám všem rozpustile načechral svými prsty vlasy a dýchl do tváří příslib naděje. Naděje, že tato země mučedníků i dnes pod tlakem globalizované planety odolá všem zlobám a příkoří protivníků!

Zdroj : Halo noviny

Zpět na předchozí stránku