Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Polské město na ostrovech

Wroclaw

památek a zaujme vás mimořádný říční systém - celé město se rozkládá na dvanácti ostrovech na řece Odře se 30 mosty.
Navíc nemusíte být vybaveni jazykovými znalostmi, čeština a polština si jsou podobné a stačí jen chvíli pozorně naslouchat. To jen pro ty, kteří nebydlí na Ostravsku a v příhraničních oblastech a od mládí nesledují polské vysílání a polštinu pak slušně ovládají.
Polsko-česko-německá historie
Wroclav založil v roce 1000 Boleslav Chrabrý. Ještě předtím, na konci 10. století, se však na jednom z ostrovů řeky Odry - Tumském ostrově - usadili Slované a postavili tu jedno z dalších hradišť českého království. Osada dostala jméno po českém králi Vratislavovi. Město vzkvétalo a nezabránila mu v tom ani turecká vojska, která v roce 1241 Wroclaw značně poškodila. Naopak díky tomu se více opevnila a rozrostla. Tehdy bylo vybudováno i hlavní náměstí - rozsáhlý Rynek a mnoho dalších staveb. V roce 1262 byla Wroclaw se 14 tisíci obyvateli druhým největším městem střední Evropy po Praze.
S českými zeměmi se osud města na mnoho století spojil v roce 1335, kdy se celé Slezsko stalo součástí Českého království a Wroclaw královským městem. Vláda Karla IV. byla pro město zlatým věkem, jehož stopy jsou viditelné doposud. Jde například o symbol města: goticko-renesanční radnici, která je dominantou Rynku. Pěkné časy pokračovaly i v 15. a 16. století. I když za panování Habsburků město postupně ztrácelo řadu privilegií - při vzpouře českých stavů se Wroclawané postavili na jejich stranu proti císaři.
Od českého království se Slezsko, a tedy i Wroclaw, odtrhlo roku 1741. Novým vládcem se stal pruský král Fridrich II. V roce 1807 napadla tehdejší Breslau (německý název pro Wroclaw) napoleonská vojska. Během několika let pod Napoleonem město zčásti změnilo svou tvář. Bylo zbouráno středověké opevnění a na jeho místě vznikla tři kilometry dlouhá promenáda. Po několika letech se město vrátilo do německých rukou, a to až do druhé světové války. Nacistická éra přinesla městu sice zpočátku rozvoj - v roce 1936 byla Wroclaw například propojena s Berlínem dálnicí - ale nakonec málem znamenala konec tohoto tisíciletého skvostu. Když na jaře 1945 postoupila ruská fronta k městu, vyhlásil jej Hitler pevností - "Festung Breslau". Němečtí obránci města odolávali sovětským vojskům osmdesát dní a vzdali se až v květnu. Wroclaw připadla konečně Polsku, a všichni Němci byli odsunuti. Město bylo zničeno ze 70 procent. Do Wroclawi se přesunula velká část obyvatel polského města Lvov, které po válce pro změnu zabral Sovětský svaz.
V dobách komunistického režimu se sice město obnovovalo, ale spíše než na rekonstrukce církevních a vzácných historických monumentů se kladl důraz na výstavbu nových budov a panelových domů na okraji města. Po pádu komunistů vypukla doba velkých rekonstrukcí, ovšem když už město začínalo mít historickou podobu, téměř vše zničila velká voda, která přišla s povodní v roce 2002. To, co dokázali Vratislavané udělat od té doby, je úctyhodné. Jádro město ani nevypadá, že by se tu nějaké hrůzy minulosti přehnaly. Na řadě míst ve městě se ale nadále rozsáhle buduje a opravuje.
Procházka městem
Wroclaw má přes 600 tisíc obyvatel a je čtvrtým největším městem v Polsku. K nejzajímavějším místům patří hlavně centrum s dominantním Rynkem. Je srdcem města, dnem i nocí zde kypí život. Koná se tu řada kulturních akcí, zvláště pak v letních měsících. Je tu nespočet restaurací a barů a v blízkosti i mnoho klubů a diskoték.
Tady je nejlepší začít s prohlídkou města. Rynek je ze čtyř stran obklopen měšťanskými domy. V jeho středu se nachází rozsáhlá budova radnice, která je renesanční a gotickou památkou. Na vrcholku její šestašedesát metrů vysoké věže se zachovalo vyobrazení městského erbu, který vznikl v roce 1534. V radnici je možné si prohlédnout expozici Muzea měšťanského umění. Před radnicí stojí také pranýř. Jde o kopii středověké památky, která byla zničena v roce 1945.
Když se tak budete procházet po Rynku, jistě si všimnete i druhého malého náměstí. Jmenuje se Solné, protože právě tady se v minulosti prodávala sůl ze slavného polského dolu Wieliczka. Nyní si tu místo soli můžete koupit u stánků květiny. Ale trasa za poznáváním nejvýznamnějších památek Wroclawi vede na opačnou stranu Rynku. K domům, které se nazývají Jeníček a Mařenka a tvoří jakousi bránu ke kostelu svaté Alžběty. Tam můžete vystoupat i na jeho vysokou věž a rozhlédnout se po širokém okolí. Pak se vraťte k Jeníčkovi a Mařence a dejte se doprava ulicí Odrza#241#ska. Ta vede až k řece a končí poblíž slavné wroclawské univerzity. V téhle ulici po levé straně narazíte na místo, které zdobí sochy domácích zvířat. Připomínají bývalá jatka. Tady obchodníci prodávali čerstvé maso. Nyní jsou v maličkých prostorách především obchody se suvenýry a umělecké galerie. Je tu i venkovní restaurace, kde čepují polská piva - Lech a Tyskie, ale i českou Plzeň.
Leopoldova univerzita
Honosná budova Univerzity se nachází v komplexu barokních budov, které vznikly přestavbou z bývalého jezuitského kolegia a kostela. Škola letos slavila 303 let od svého založení Leopoldem I. Hlavní budovu si určitě prohlédněte. Za 4,50 zlotých uvidíte perlu dolnoslezského baroka Aulu Leopoldina, které vévodí socha Leopolda na trůně se sochami cnosti a starostlivosti. Tyto přednosti chtěl Leopold vidět u svých studentů. Naopak sochy hádky a hlouposti mají varovat. Dále je možné si prohlédnout hudební koutek Oratorium Marianum, kde se občas konají veřejné koncerty a ještě muzeum univerzity. Dávnou astronomickou observatoř s vybavením ze 14. století včetně Galileova kružítka můžete obdivovat v Sále F. Longchamps de Berier.
Před univerzitou stojí socha nahého šermíře z roku 1904. Právě on je místem setkávání Wroclawanů. Vedle univerzity je také zajímavý barokní kostel Ježíše. Je bohatě vyzdoben malbami. Na té stropní je dokonce v jednom rohu zachycen sám malíř se svým psem, který mu zachránil při malování život. Když totiž umělec na lešení popocházel, aby se na výtvor podíval z dálky, pes dole těsně před šlápnutím doprázdna zaštěkal a upozornil tak svého pána na možný pád.
Ostrov Tumski
Od univerzity to není daleko na nejstarší místo ve Vratislavi - na ostrov Tumski. Dojdete k vodě, podél ní půjdete pár set metrů až k mostu Piaskowy. Ten vede na malý ostrov s názvem Wyspa Piasek. Odtud můžete dvěma mosty přejít na ostrov Tumski. Tím prvním s názvem Tumski dojdete přímo ke katedrále, tím druhým, zvaným Mlynski, projdete ještě předtím kolem dalších pamětihodností. O kus dál si prohlédnete kostel svatého Martina a hned vedle dvojkostel - svatého Bartoloměje a svatého Kříže. Jde o památku míru mezi wroclawským knížetem Henrykem, který vládl ve 14. století, a tehdejším biskupem, z nichž každý prosazoval jiný název nového kostela. Nakonec, aby bylo vyhověno oběma, postavily se kostely dva. Před dvojkostelem je socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století.
Už jen pár metrů a jste u hlavní církevní dominanty Wroclawi, u gotické katedrály svatého Jana Křtitele. Stavba je 100 metrů dlouhá a má nejvíce vitráží v celém Polsku a také největší varhany v zemi. Přesně 13 500 píšťal v šesti patrech je schopno vydat 152 hlasů. Na jednu z věží katedrály vede pár schodů, těch mnoho dalších je dnes už nahrazeno výtahem. Takže si za 4 zloté užijete krásné vyhlídky na město, a to bez krůpějí potu a bez zadýchání. U katedrály je možné navštívit Arcibiskupské muzeum. Téměř všechny památky jsou postavené z cihel, neboť nebylo v dobách stavby nazbyt kamenů.
Muzea a panorama
Od katedrály vede cesta dál na hlavní ulici kardinála Wyszy#241#skiego. Na té půjdete doprava a přes most Pokoju se vracíte trochu oklikou do starého města. Hned za mostem můžete navštívit Národní muzeum a v přilehlém parku pak chloubu Wroclawi Raclavickou panoramu. Lze ji přirovnat k Maroldovu Panoramatu s výjevem z bitvy u Lipan, které je umístěno na pražském Výstavišti. Tady jde o zobrazení bitvy pod Raclavicemi o rozměrech 15 x 120 metrů. Umístěno je ve speciální rotundě. U parku s rotundou je pak ještě jedno muzeum - Muzeum architektury. Kousek dál je kostel svatého Vojtěcha, který se nachází na náměstí Dominikanski, kde základní trasu centrem Wroclawi můžete ukončit v novém nákupním středisku s mnoha značkovými obchody. A v Polsku je většina zboží o něco levnější než u nás.
Jižní část města
Z Rynku se můžete dát také na jih ulicí Swidnicka. Dojdete až k Opeře, která je ale už sedmým rokem v rekonstrukci. Slavnostně otevřena by měla být letos na podzim. Blízko od ní je kostel svatého Stanislava a Doroty, který byl postaven v polovině 14. století na počest usmíření Čechů a Poláků.
Uvnitř je jedinečná rokoková hrobka. A to už jste u náměstí Svobody, kde původně stál královský zámek, vybudovaný Fridrichem II. Nyní je náměstí nic neříkající "plac". Je vidět, že tu něco chybí. Ale do budoucna to chtějí Wroclawané napravit. Postaví tu prý hlavní městskou galerii a další funkční stavby. Jediným příjemným místem je tu promenáda z dob Napoleona, která nahradila vnitřní hradby. Tady můžete strávit chvíle odpočinku stejně jako mnoho místních obyvatel. Podél protéká řeka Odra a za ní se rozkládají dvě rozlehlé budovy vystavěné v novogotickém stylu. Jedná se o krajský soud a vězení. Obývají ho ale naštěstí jen pachatelé s drobnými delikty a zatím se prý nepodařilo nikomu utéct. Ulicí Krupnicza se dostanete k místu, na kterém se v dosahu několika desítek metrů nacházejí vedle sebe evangelický a katolický kostel i židovská synagoga. Tu najdete v jakémsi uzavřeném dvoře s domy označenými Davidovou hvězdou. Působí značně poničeně. Nyní wroclawská židovská obec hledá peníze na její vnější opravu. Uvnitř už totiž tkví novotou. U evangelického kostela Boží prozřetelnosti stojí zato navštívit zdejší Historické muzeum. Přejdete silnici, projdete ulicí a dostanete se opět na Rynek.
Město lze takto zběžně poznat, ale v takové rychlosti možná ani nepocítíte to genium loci, které Wroclaw má. Stojí zato zůstat déle a pořádně si dolnoslezskou metropoli užít.

Zdroj : iHNed

Zpět na předchozí stránku