Reisen, Unterkunft, Urlaub, Freizeit

Vorige Seite

Třeboňsko

Třeboň - Lázeňské letovisko u Světa

Láká je úžasná příroda, láká je také množství rybníků a pískoven, které jsou ideální k vodním radovánkám, a je tu i řada zajímavých historických památek. A jako bonus se zde nacházejí lázně, kde se léčí pacienti s poruchami pohybového ústrojí.
V Třeboni je vše, co si lze k ideální dovolené v tuzemsku představit. Nejenom v létě je ale toto město krásné. Na jaře i na podzim si totiž všechny tyto přednosti města nedaleko Českých Budějovic užijete bez davů lidí. A co takhle zamířit sem tento týden a spojit výlet s návštěvou festivalu animovaného filmu Anifest?
Trocha historie
Počátky města sahají do poloviny 12. století. Jako první vlastnil tuto původně osadu s názvem Wittingau Vítek z Prčic z rodu Vítkovců. Osada se postupně rozšiřovala, až se stala městem, které v roce 1366 koupili bratři z Rožmberka. Už česky nazvaná Třeboň nabyla na významu i bohatství. Rožmberkové zde nechali postavit klášter a roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských. O dva roky později mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se město opevnilo hradbami a příkopem. Díky tomu odolalo v dobách husitských válek útokům. Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století za vlády Viléma a Petra Voka z Rožmberka. O rozkvět města se značným dílem zasloužil Jakub Krčín z Jelčan, který vedl rožmberské podnikání. Krčínovy hospodářské reformy zasáhly město i okolí. Například rybník Svět, u jehož hráze město leží, a další vodní díla v okolí včetně největšího Rožmberku postavil právě on. Toto šťastné období skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry.
Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenberkové, v jejichž držení zůstalo až do minulého století. Pokračovali v rozšiřování panství a v dobrém hospodaření.
Procházka městem
S prohlídkou renesančního zámku je možné začít. Nejdříve to byl panský dvorec, změněný na tvrz, a později kamenný hrádek. Požár ho však roku 1562 poškodil, a tak ho Vilém z Rožmberka nechal přestavět na renesanční zámek. Proměnu dokončil v době Petra Voka architekt Dominik Cometa. Návštěvníci si mohou vybrat ze čtyř zajímavých okruhů. Zámek nabízí i krátkodobé výstavy o historii regionu a rybníkářství. Zámek ale není přístupný celý. V jeho části je státní oblastní archív. Soubory archiválií, které jsou zde uchovávány, zachycují vývoj společnosti od počátku 13. století do současnosti. Archív si nelze prohlédnout, jeho fondy ale můžete studovat v badatelně po předchozím ohlášení.
Zámek obklopuje rozlehlý park, který je cílem odpočinku místních obyvatel po celý rok. Když půjdete podél zámeckého areálu, dojdete až k původním hradbám s katovnou. Má zde sídlo i Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Park je otevřen jen do 20 hodin, pokud se tu náhodou nekoná kulturní akce.
Radnice
Z parku se vraťte zpět na náměstí. Nejvýznamnějším objektem je zde stará radnice. Ta vznikla v 16. století přestavbou dvou shořelých domů. S přispěním císaře Ferdinanda III. byla k radnici později přistavěna čtyřboká, 31 metrů vysoká věž s ochozem. V polovině 18. století bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Při přestavbě roku 1819 byl radniční dům zvýšen o druhé patro. Nyní se v něm nachází výstavní síň. V areálu bývalé radnice je také barokní divadlo J. K. Tyla, postavené v roce 1832. Zde se v letní sezóně střídají divadelní soubory z celé republiky.
Kromě pěkných renesančních domů, které třeboňské náměstí lemují, stojí za povšimnutí také mariánský sloup vedle kašny. Tato barokní památka je dílem kameníka Leopolda Hubera. Na náklady měšťanů Jana a Alžběty Pilsových byla roku 1780 zhotovena socha Panny Marie na štíhlém jehlanu, jež spočívá na trojbokém podstavci se sochami sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty.
Vzácný kostel a starobylý klášter
Pár kroků od náměstí je dominikánský klášter. Tvoří uzavřený areál budov v okruhu městských zdí. Byl založen bratry z Rožmberka v roce 1367 pro kanovníky řádu sv. Augustina. Brzy po založení konventu byly postaveny hlavní klášterní budovy a kostel svatého Jiljí. Z původního kláštera si zachovala svou prvotní podobu ze 14. století v neporušeném stavu pouze křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele, zatímco jeho patro bylo v pozdějších dobách několikrát změněno. Při obnovení konventu v roce 1631 nebyly klášterní budovy obyvatelné, kanovníci sídlili v zámku a klášter byl jenom filiálkou kláštera v Klosterneuburku u Vídně. Teprve roku 1663 se opět osamostatnil. V průběhu století došlo ještě k jeho úpravám, ale v roce 1785 byl klášter definitivně zrušen. Kaple byla přestavěna na školu a na začátku minulého století pak na byty a na kanceláře. Klášter není přístupný veřejnosti. Návštěvníci mohou vstoupit pouze do kostela sv. Jiljí. Jeho zvláštností je dvojlodí, které zde bylo provedeno poprvé v českých zemích. Gotickou klenbu podpírají čtyři štíhlé sloupy stojící v podélné ose kostela. Koncem 14. století byl kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od Mistra třeboňského a opukovou sochou Madony s děckem. Podle odborníků je to jeden z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství.
Brány do města
Do samotného centra města vedou tři hlavní cesty, které lemují mohutné brány. U kostela je brána Budějovická, vybudovaná v letech 1605 až 1611, přestavěna do nynější podoby na začátku 19. století. Na východní straně zase město střeží Hradecká brána, jejíž jádro pochází z 20. let 16. století, kdy se brána stala součástí zdokonaleného městského opevnění.
Na jižní části města je Svinenská brána. Má obloučkové štíty a sgrafitovou výzdobu. Hned za ní je ještě jedna brána, Novohradská, vedoucí na hráz rybníka svět. Ta byla vybudována v 16. století. Vjezd brány je ve tvaru gotického lomeného oblouku, přístup k ní je z obou stran omezen hradební zdí. Mezi těmito dvěma branami se rozkládá zdejší pivovar Regent. Pokud máte chuť na dobré pivo, využijte nabídky pivovarnické venkovní restaurace přímo na hradbách. Nečekejte nic luxusního, je to místo jen k rychlému občerstvení na dřevěných lavicích. Ale je tu příjemně.
Schwarzenberská hrobka
Projdete Novohradskou bránou na kamennou hráz rybníka Svět. Na jejím začátku si jistě povšimnete celkem nedávno umístěné sochy mistra vodních děl Jakuba Krčína z Jelčan. Po hrázi dojdete ke krásné Schwarzenberské hrobce. Nechali ji postavit Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou, kteří jsou známí především jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby.
Hrobku postavil knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s dvojitým schodištěm a zasadil ji do parku u rybníka. Se stavbou se začalo 14. července 1874. O tři roky později hrobku vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo ní zřízen vzduchový kanál. Široký je 60 cm a hluboký 2 m.
Ve střízlivém prostoru kaple je jen oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. Hrobku je možné si prohlédnout v letní sezóně denně kromě pondělí. V prostorách s dokonalou akustikou se pořádá i řada komorních koncertů.
Cesta kolem Světa
Od hrobky můžete pokračovat parkem až na jeho konec, kde stojí kostelík se hřbitovem. Za ním se rozléhá jedna ze dvou placených pláží u rybníku Svět s názvem Ostende. Pláž naproti je Městská. Došli jste až sem? A nejste ještě unavení. Pokračujte dál. Jste totiž na naučné stezce Okolo Světa. Vůbec přece nevadí, že jste od městské brány vyšli vlastně od jejího konce. Stezka měří celkem 12 kilometrů a má 16 zastávek. Z informačních panelů se dozvíte základní informace o vývoji krajiny Třeboňska o rybníkářství a lázeňství, o lidové architektuře a o významných druzích rostlin. Větší část trasy vede po polních a lesních pěšinách. Dojdete až do rozlehlého parku lázní Aurora. Tady kromě pomalu kráčejících pacientů potkáte i množství cyklistů, bruslařů a milovníků joggingu. Dokonce si tu můžete i zarybařit, ovšem v hodinách přesně stanovených místním Rybářstvím Třeboň. V malém srubu vám půjčí i vybavení a za pár hodin čekání na kapra zaplatíte asi 200 korun. Úlovek je samozřejmě váš. Na konci parku jsou ještě tenisové kurty a ona Městská pláž. Za ní pak už začíná zámecký park a vy jste zpět "tam u třeboňských bran" - jak se u zdejších táborových ohňů v létě zpívá.

Zdroj : Moderní obec

Vorige Seite