Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

Blanicko

Za Blanickými rytíři

Blaníku stojí rozhledna, zbudovaná zde na počátku 40. let minulého století Klubem českých turistů, a to přímo na místě původní rozhledny v podobě trojbokého jehlanu, která zde stála od roku 1895. Ještě dávno a dávno předtím se na Blaníku rozkládal středověký hrad, obléhal ho dokonce císař Zikmund, neblaze známá Liška ryšavá. Oba, císař i hrad, jsou už dávno minulostí, stejně jako Keltové, kteří zde vybudovali své hradiště - velmi dobře opevněné s propracovaným obranným systémem. Dodnes jsou zde patrné příkopy a zbytky akropole, a dnešní cesty jsou zřejmě právě cestami dávných Keltů.
Do české historie se Blaník zapsal i tím, že s něj byl vylomen jeden ze čtyř základních kamenů Národního divadla ? další pocházely z Řípu, Žižkova a Radhoště. Byl lámán dokonce nadvakrát, první ? o rozměrech 63x63x31,5 cm se zdál výboru malý, proto musel být vylomen ještě jeden, o poznání větší ? 125x97x57 cm ? a na něm byl ve zlatě vyveden nápis BLANÍK.
Malý Blaník stojí trochu ve stínu svého velkého bratra, a to nejen vzhledem k výšce. Nicméně i on stojí za návštěvu. Kromě krásného výhledu do okolí zde najdeme zříceninu poutní barokní kaple sv. Máří Magdalény, postavené roku 1735. V době Josefínských reforem byla zrušena, což byl počátek jejího konce.
Hora opředená pověstmi
Původcem pověsti o Blaníku by mohl být Mikuláš Vlásenický z Vlásenice u Pelhřimova, zakladatel utrakvistické církve Mikulášenců. Ten již ve druhé polovině 15. století prorokoval, že u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den D, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři ?divou mocí tam ukrytí?, aby nepřátele zahnali a potrestali.
Ovšem jiná legenda se k Blaníku váže snad odedávna ? v roce 1404 dokonce arcibiskup pražský Zbyněk Zajíc z Hazburka nařídil, zřejmě na upozornění Mistra Jana Husa, okolním farářům, aby zakázali - možná dokonce pod trestem exkomunikace - putování lidu na Blaník. Rozšířila se totiž pověst, že na tomto vrchu byla pohřbena těla apoštolů Petra a Pavla a že kdo toto místo navštíví a současně dva tři kameny na stavbu kostela přinese, dosáhne snáze věčné blaženosti.
Ale nejsou to jen pověsti, které nitkou tajemství opřádají tento kopec. Kolik pravdy může být na různých tvrzeních mnoha lidí v průběhu staletí, kteří měli v blízkosti Blaníku vidění lidských postav i úkazů, mizících rychle a náhle jako pára nad hrncem? Například i slovutný šlechtic Oldřich z Rožmberka tvrdil, že viděl obrovského a hrozného muže zapálit na Blaníku velkou kupu slámy.
Kudy na Blaník
Ať už je původ těchto pověstí založen na reálném či naprosto iracionálním základě, jisté je, že charisma tomuto vrchu nikdo nevezme a mocné kouzlo genius loci pocítíte už zdálky. Když se pak rozhodnete poznat tuto horu i zblízka, vyplatí se nespěchat a cestu začít v nedalekých Louňovicích. Je zde pěkný renesanční, barokně upravený zámeček, původně klášter premonstrátek, zničený ovšem za husitských válek. V zámku je nyní Muzeum Louňovicka a Blanicka.
Při cestě na Blaník je možné zaparkovat auto až v sedle kopce, a pak si vybrat ze dvou cest. První je hodně strmá a tudíž vhodná spíš pro fyzicky zdatnější nátury. Pro ty ostatní je tu druhá cesta, která vede navíc kolem nejdůležitějšího místa hory ? Veřejové skály, za kterou se prý skrývá vchod do nitra Blaníku. Blízko ní dál po cestě je také kamenný stůl, u kterého se podle pověsti blaničtí rytíři občerstvují a odpočívají tam.
Jestliže jste turisté tělem i duší, zvolíte možná raději za výchozí bod své cesty druhé blízké městečko ? Načeradec. I zde je udržovaný barokní zámek s rozsáhlým parkem a navíc tu začíná Naučná stezka Blaník dlouhá 6 km.

Zdroj : Tiscali

Zpět na předchozí stránku