Travelling, Accommodation, Holiday, Free time

Previous page

Island

Země tisíce vodopádů

vyznačuje se Island překrásnou okouzlující přírodou, která je téměř nedotčena civilizací. Lesy tu pokrývají pouhé 2 % území ostrova. Přesto tu ale najdete velmi zajímavé druhy rostlin a živočichů, které Vás okouzlí svou přirozenou krásou. Na Islandu bylo založeno několik národních parků a rezervací, aby ochraňovali tak tady obzvláště cennou faunu a flóru.
Na Islandu se využívá maximálně geotermální energie. V zemské kůře se teplota zvyšuje o 25 °C s každým kilometrem do hloubky. Díky tomu horniny v hloubce 4 km pod povrchem zemským jsou teplé tak, že dokáží přivést vodu k bodu varu. Této vlastnosti se využívá v geotermální elektrárně. Studená voda se přečerpává vrtem dolů do porézní nebo rozpraskané horniny a vyprodukovaná pára může stoupat vzhůru dalším otvorem. Pára pohání turboalternátor, po použití kondenzuje a znovu se recykluje. V hlavním městě Reykjavíku jsou dokonce geotermální energií vytápěné hlavní ulice, takže nikdy nezamrzají ani v nejstudenějším období.

Botanické zahrady mají na Islandě velmi výjimečné postavení. Islanďané si totiž váží každého rostoucího stromu. Na ostrově roste jediný islandský strom ? bříza svalcová. Téměř všechny dřeviny mohou vyrůstat do výšky pouze maximálně 20 m a to na místech chráněných větrem. Úkolem botanických zahrad je najít rostliny, které by se mohly pěstovat na Islandu.
Nejstarší a také prý zajímavější je botanická zahrada v Akureyri kde je mírnější klima než v Reykjavíku, přestože poloha je více na severu. Zahrada vznikla v roce 1912 a v současnosti se rozkládá na území o rozloze 3,6 ha. Původně vznikla jako okrasná zahrada, v roce 1957 vytvořila velkou sbírku rostlin. Největší a nejstarší část zahrady tvoří park se stromy a záhony trvalek, které pochází z celého světa. V nejnovější části zahrady je sbírka topolů a vrb, které se také osvědčily při vysazování v ulicích měst.
Je tu také sekce ve které se nachází flóra Islandu, která obsahuje 485 původních druhů rostlin ostrova. Rostou tu i zplanělé druhy jako kmín kořenný nebo jetel zvrhlý. Velice dobře se tu daří bolševníku, který se tu všude rozrůstá a zplaňuje.
Druhá botanická zahrada měla vzniknout již v roce 1905, ale ve skutečnosti se podařilo ji otevřít až v roce 1961 a to k výročí 175. výročí získání městských privilegií. Tato zahrada je financována městem. Specializuje se na květenu mírného pásu severní polokoule. Její největší část tvoří park a arboretum, ve kterém jsou dřeviny, jež by mohly růst na ostrově. Například jeřáb prostřední, smrk ajanský, borovice zakrslá, růže lesklá apod. Oddělení domácí flóry vzniklo v roce 1989 a vyrůstá v něm 350 druhů rostlin.
Arboretun v Hallormsstatúr stojí také za zmínku. Roste v něm kolem 40 druhů jehličnanů a 12 druhů listnatých stromů, dovezených převážně ze Sibiře, Aljašky a Kavkazu. Je součástí Výzkumné lesnické stanice, která má za úkol hledat dřeviny, které by byli schopné vyrůstat na ostrově. Nejvíce se tu daří například jedli arizonské nebo jilmu drsnému.

Zdroj : Sopka

Previous page