Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

KRKONOŠE - BĚŽECKÝ RÁJ

?Krkonoše ? lyžařský běžecký ráj? Ideální sněhové a klimatické podmínky? ? jen vyrazit na běžky

Ovšem s tím rozdílem, že místo železnice, která přinesla jiný rozměr do života Divokého západu, Krkonošská lyžařská magistrála, vzniklá začátkem třetího tisíciletí na území Krkonošského národního parku, je základem příští (ale už i dnešní) organizované turistiky. Bílé stopy i letos, za soustavné péče dvou desítek provozovatelů, slouží tisícům lidí, kteří si oblíbili běžecký sport. Projekt Svazku krkonošských měst a obcí byl v české části Krkonoš zahájen v roce 2000. V minulé zimní sezóně trasy využilo kolem jednoho milionu z celkových 3 milionů návštěvníků zimních Krkonoš. Cílem i v evropském měřítku výjimečného projektu ?pavučiny? pravidelně upravovaných lyžařských tras, je nabídnout veřejnosti zdravou, příjemnou lyžařskou turistiku a běh na lyžích, zajistit bezpečnost pohybu po horách, usměrňovat návštěvnost hřebenových partií a chránit okolní vzácnou krkonošskou přírodu.

Po Krkonošské ?magistrále? projedete kolem většiny nejimpozantnějších míst nejvyšších českých hor

Páteřní devadesáti kilometrovou Krkonošskou lyžařskou cestu lze rozdělit do několika etap.

Červeně značená stopa, začínající u harrachovského autobusového nádraží, zprvu zvolna stoupá údolím říčky Mumlavy k sedm kilometrů vzdálené Krakonošově snídani, křižovatce cest při soutoku Malé a Velké Mumlavy, ve výšce 1000 metrů nad mořem. Nástup na magistrálu lze nahradit vyjetím lanovkou z Harrachova na Čertovu horu. Mírně členitá pětikilometrová stopa vede kolem Studenova přes Čertovu pláň na rozcestí Ručičky s dřevěnou skulpturou Krakonoše. Odtud žlutě vytyčené čtyřkilometrové stoupání ke Krakonošově snídani, kde kopec pokračuje na dva kilometry vzdálenou Voseckou boudu v nadmořské výšce 1270 metrů. Kousek před Studenovem se vyplatí využít značené třistametrové odbočky k Janově skále, kde se otevírá nádherný výhled na sousední Jizerské hory se špičatou dominantou Ještědu.
Další stoupání nás čeká přes místo U Čtyř pánů na Labské louce na zlomový a zároveň nejvyšší bod magistrály Zlaté návrší (1425 metrů). Šířkou připomínající dálnici se nám nabízí cesta klesající ze Zlatého návrší kolem Vrbatovy boudy přes Horní Mísečky do Špindlerova Mlýna. Na trati můžete plužit. Zdatnější běžkař trasu z Harrachova do Špindlu zvládne, za pěkného počasí, za čtyři hodiny. Vítr a nepohoda ji prodlouží o dvojnásobek obvyklého času. Vichřice dokáže zřetelně proříznutou stopu úplně zničit. Trasa není doporučena pro slabší jedince a rodiny s dětmi. Pro ty jsou vhodnější upravené stopy okolo lyžařských středisek.

Dálková lyžařská trasa pokračuje ze Špindlerova Mlýna přes Kopřivník, kolem Klínových bud, Dvorské boudy a Pražské boudy na Černou horu (1299 m). Ze Skiareálu Sv.Petr ve Špindlerově Mlýně je nejlépe se nechat vyvézt lanovkou na Pláň do nadmořské výšky tisíc metrů a pokračovat po červeně značené magistrále kolem boudy Na Pláni a Klínových Bud k bufetu Na Rozcestí ve výšce 1348 metrů. Dále můžete pokračovat na l363 metrů vysokou Liščí horu odkud je jedinečný pohled na Sněžku a svažitou polskou stranu Krkonoš. Tento krátký usek z důvodu ochrany přírody není strojově upravován. Pravidelně udržovaná trasa pokračuje při odbočce směrem ke Dvorské boudě na Zadních Rennerovkách a po sjezdu na cestě vedoucí po vrstevnici na jižním úbočí Liščí hory směrem k Tetřevím boudám. Krkonošská lyžařská cesta vede dál přes Hrnčířské Boudy, Lučiny a Javorské Boudy do Pece pod Sněžkou.

Další kilometry začínají v Peci pod Sněžkou při silnici směrem k lanovce na Sněžku. Červeně značená cesta pokračuje přes velkoúpské Zadní, Střední a Přední Výsluní zhruba pětikilometrovým stoupáním k boudě Jana. Cesta se svažuje do Spáleného Mlýna, následuje čtyřkilometrový kopec do osady Malá Úpa. Magistrála se točí doprava a po červené značce rovinou přes Cestník, posléze z kopce kolem Lysečinské boudy do šest kilometrů vzdálených Horních Albeřic, kde příjemný sjezd střídá pětikilometrový výstup na Rýchorskou boudu v nadmořské výšce 1022 metry. Pokud si budete chtít své běžkařské putování prodloužit, můžete pokračovat přes Krausovy boudy do Horního Maršova.

Delší a náročnější alternativou je vydat se z Pražské boudy dolů do Pece pod Sněžkou a přes Janovy boudy a Spálený Mlýn do Horní Malé Úpy. Krkonošská lyžařská cesta končí v Žacléři, kam můžete sjet z Rýchor.
Možnost nastoupit na trasu máte i v Rokytnici nad Jizerou. Toto zimní středisko nabízí moderní lanovku na Lysou horu, která vyveze turisty do výšky 1312 metrů nad mořem, avšak úpravu tratí, z důvodu ochrany přírody, lze zajistit pouze v případě vysoké sněhové pokrývky. Z vrcholu je za dobré viditelnosti nádherný výhled.
Vhodným nástupním východiskem Krkonošské lyžařské cesty je i Benecko. Značené a upravované tratě vedou z Benecka na Horní Mísečky, kde se cesta připojí k dálkové lyžařské trati.



Značení Po celé Krkonošské lyžařské cestě se budete setkávat s nezaměnitelnými červeno-bílými kosočtverci s nápisem Krkonošská cesta a symbolem běžkaře. (foto na vyžádání) Tratě jsou udržovány sněžným strojem třikrát až čtyřikrát týdně podle povětrnostních a sněhových podmínek. Krkonošská lyžařská cesta je označena - červeně, běžecké závodní tratě - modře, běžecké turistické trasy - zeleně. V horských střediscích je pro snazší orientaci instalováno třicet velkoplošných panoramatických map. Podrobnou mapku celé ?magistrály? se všemi vyznačenými trasami, získáte v informačních střediscích. Šťastnou cestu!

Skibus pro běžkaře V souvislosti s ?Krkonošským lyžařským běžeckým rájem?, byla v pracovní marketingové skupině Svazku obcí Krkonoše poprvé diskutována otázka autobusového spojení, speciálně určeného běžkařům, kteří se vydají například z východu na západ Krkonoš. V zimě pak nemají žádnou příležitost se veřejnou hromadnou dopravou vrátit zpět do míst svého ubytování. Právě jim by byl v příští zimní sezóně určen speciální skibus, který má jezdit zhruba dvakrát v týdnu.

Zpět na předchozí stránku