Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko
Výrobci sanytru, základní složky střelného prachu, ve 14. ? 15. století. |
Přibižovací zákop, užívaný při obléhání. Umožňuje krytý přesun obléhatelů nejčastěji z obléhacího tábora do předpolí obléhaného objektu. Sapa se velmi dobře uchovala například před Novým hradem u Kunratic. |
Výklenkové okno s lavičkou k sezení. |
Sedátko ve výklenku, je zvýšené orámováním architektonickými články. |
Ostění obdélného otvoru s konzolkami v horních koutech. |
Dekorativní výzdoba stěn proškrabávaná ve vrchní omítce na spodní tmavou vrstvu. |
Skalní brány jsou poměrně rozsáhlé otvory, jejichž dolní část dosahuje až k patě skály, ve které jsou zasazeny. Například rulová skalní brána na východním úbočí Jedlové v Krušných horách. Je příkladem zvětrávání ruly způsobeného mrazem. Vysoká je asi 7m a nachází se na příkrém suťovitém svahu, několik desítek metrů od západní hranice rezervace Jezerka. |
Stěna s voštiny, typickými útvary vzniklými větrnou a mrazovou erozí v méně odolném pískovci. |
Hrad zbudovaný na skalním útvaru, nejčastěji pískovcovém. Rozkládá se obvykle na horní ploše skály. Hrad byl přístupný upravenou spárou a nemusel obsahovat zděné části. |
Skalní výchoz v horní partii vrchů. |
Výrazně rozeklaný skalní masiv. |
Skála, jejíž horní část přečnívá přes spodní. |
Špičatá skalní věž. |
Vertikální rozestoupení skal různé šíře, tvoří úzký ohraničený prostor. Skalní komíny najdeme např. v Moravském krasu. |
Seskupení více skal, například známé Prachovské skály v Českém ráji. |
Skalní mosty jsou v přírodě poměrně vzácné. Jejich vrchol totiž musí splývat s horizontální úrovní okolní krajiny, jinak nejsou považovány za skalní most. Jediným příkladem u nás je Pravčická brána v Děčínské vrchovině. |
Skalní okno je menší otvor nacházející se většinou ve vyšších partiích skály a tedy nedosahující jejího úpatí. Mnohé se vyskytují třeba v CHKO Český ráj, například ve skalních městech Betlémské skály u Turnova, nebo v Prachovských skalách u Jičína či v Hrubé skále. |
Výběžek skalního masivu, na kterém se často nalézají stavby hradišť, hradů, zámků. Typickým příkladem je Dívčí kámen u Českého Krumlova. |
Příkře ulomená skalní plocha, např. Pastýřská stěna v Děčíně. |
Homolovité kupy, například vrchy Klíč, Luž, Ralsko. |
Skalní tunely jsou podobné jako okna, ovšem liší se tím, že jejich délka podstatně převyšuje šířku i výšku otvoru. Vyskytují se často na vodních tocích ? například na řece Svitávce, či na Ploučnici, kde se nachází mezi vodáky oblíbený, téměř sto metrů dlouhý, skalní tunel. Zhruba 4 m dlouhý skalní tunel je k vidění také v Bílých kamenech v Lužických horách na úpatí vrchu Vysoká asi 1 km severně od Jitravy. |
Vysoký štíhlý sloup. Skalními věžemi jsou tvořena např. pískovcová skalní města Českého ráje, nebo Labské pískovce. |
Boční skalní hřebínek, např. pod pozůstatky hradu Valečov u obce Boseň v Českém ráji. |
Větší nebo menší zářez do skály s oblými kraji a dnem - rýha ve skalním podkladu. |
Úzká ulička mezi dvěma zdmi nebo budovami, otevřený koridor. |
Označení používané u novodobého těžkého opevnění budovaného mezi oběma světovými válkami pěchotní a lehkou dělostřeleckou protitankovou výzbrojí. Tvořil základní prvek pevnostní linie. Úkolem jeho hlavních zbraní bylo působit uzavírací palbou, zatímco zbraně vedlejší byly určeny pro blízkou obranu okolí. Mohl tvořit součást dělostřelecké tvrze. |
Padací most zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák, tzv. stěžejek, které zapadají do dlouhých úzkých štěrbin patrných ve fasádě brány. |
Historický název pro zub cimbuří. |
stará délková míra - 0,316 m |
Svahové stupně s plošinou, nacházejí se např. na Děčínsku. |
Dolní část zdiva, případně základy. Využití starších substrukcí ovlivňuje půdorysný rozvrh pozdějších přestaveb. |
Zdobená plocha nad oknem završená římsou či frontonem. |
Dekorativní výzdoba či zdobená plocha nad dveřmi či portály. |
Manželka prvního historicky známého českého panovníka z rodu Přemyslovců, Bořivoje I. Pocházela ze země sálských Srbů a byla dcerou jejich knížete Slavibora. Po své mučednické smrti se stala první českou světicí. |
21. srpna 1346 byl založen svazek šesti Hornolužických měst - Budyšín, Zhořelec, Kamenec, Lubaň, Löbau a Žitava. Svazek sloužil k zajištění venkovského míru a vlády patriciátu ve městech. Svazek ovlivnil politický vývoj Horní Lužice. Rozpadl se v průběhu 17. století. |
Tesaný kamenný článek spojující ve vrcholu žebrovou klenbu. Visutý svorník je protažen až pod vrchol. |
dlouhodobé obléhání hradu (pevnosti), při němž bylo využito stálých postavení pro obléhací stroje a palné zbraně, pevnůstek (obléhacích bašt), opevněných táborů, podkopů a přibližovacích objektů (klikatých zákopů, chodeb atd.). Jeho vývoj počíná v pozdní gotice a dokonalosti dosahuje v baroku |
Čelný představitel obrozenské slavistiky, český a slovenský jazykovědec a historik uznávaný a ceněný v zahraničí. Významné byly jeho knihy a publicistická činnost, týkající se dějin slovanských jazyků, v nichž dokazoval původnost, význam a početnost Slovanstva v Evropě. Přestože byl vážen a ctěn v celém národě jeho hmotná situace nebyla valná, takže své životní, dodnes čtené dílo Slovanské starožitnosti mohl vydat jen s podporou ruského spisovatele a slavjanofila M. P. Pogodina. Vědecky v něm dokázal, že i Slované jsou vedle Řeků, Římanů a Germánů spolutvůrci evropské kultury. |
Vnější zdobné rámování okenních otvorů. |
Obecné lidové označení hradiště, či jiného opevnění, u něhož dominuje použití zemních valů. Někdy se tímto termínem do češtiny rovněž překládá výraz ?retranchement?. |
1. označení cihly vyráběné ve speciálních rozměrech pro účely stavby pevnostních objektů, 2. lidové označení lehkého děvčete, které využívalo pro výkon svého povolání zatravněného povrchu různých pevnostních prvků - šancí. |
Příkop přehrazující ostrožnu před čelem hradu. |
Umělá zábrana umístěná napříč případnému postupu nepřítele do nitra pevnostního objektu. Šikana nutila nepřátele změnit a zpomalit směr postupu a vystavit se tak zároveň palbě obránců. |
Část jezu, kterou se dá jez sjet. Skládá se ze dvou koz (levá a pravá) a mezi nimi je propust, kde teče voda. |
Stěna výklenku otvorů (oken či dveří). |
Plastická ornamentální a figurální výzdoba stěn, stropů a členících prvků. V interiérech je zhotovována na bázi sádry, venkovní štuky jsou maltové. |
Místo v terénu určené pro krátkodobý či dlouhodobý pobyt vojska. |
Obkládání stěn nebo stropů dřevěnými deskami. Táflování slouží jako tepelná izolace ke zlepšení tepelného režimu místnosti. Táflovaná světnice se zcela unikátně dochovala v paláci hradu Karlštejna. |
Režné (neglazované) výrobky z pálené hlíny. |
Český náboženský myslitel a popularizátor církevně filozofické literatury. Svým jazykem se stal prvním klasikem české odborné literatury. Přesto bylo jeho dílo téměř zapomenuto. Teprve obrozenectví si povšimlo čistého jazyka jeho traktátů a po zásluze je vzkřísilo a zachovalo díky pracem Erbena, Gebauera, Hattaly a dalších. |
Točení, vinutí zejména sloupků a patek prutů na portálech a ostění oken. |
Vyvýšený, většinou podklenutý prostor v zadní části kostelní lodi, z něhož sledoval bohoslužby vlastník kostela s rodinou. |
Oproti hradu kvalitativně o nižší typ středověkého feudálního sídla. Tvrz charakterizují menší rozměry a většinou přímá vazba na vesnici. Z vojenského hlediska poskytovala majiteli bezpečí v případě drobné války. |
V systému novodobého opevnění z období mezi oběma světovými válkami byl takto označen opěrný bod pod jednotným taktickým velením, skládající se z několika dělostřeleckých a pěchotních srubů, pancéřových věží a speciálního vchodového objektu. Ty byly navzájem propojené podzemními galeriemi a obehnané společným systémem protipěchotních a protitankových překážek. |
Terénní pozůstatky po zaniklé tvrzi - valy, příkopy, pahorek obytné části. |
Český dramatik, spisovatel, herec, novinář a organizátor společenského života. Jedna z vedoucích osobností národního obrození před i po roce 1848. Tylovy hry jsou dodnes oblíbeny pro své spojení realisticky viděné skutečnosti s romantickým, případně pohádkovým zpracováním. V jeho hře Fidlovačce zazněla poprvé v roce 1834 i píseň Kde domov můj, která se později stala hymnou. |
Vnitřní plocha štítu či horní části portálu, ohraničená nadpražím. Může být prázdný nebo bohatě plasticky zdobený. |
Zakončení pevnostního objektu, které zacloňuje jeho zasunutý bok ze strany od nepřítele a chrání jej před palbou. Takto jsou například chráněny střílny řopíků budovaných před druhou světovou válkou na území ČSR. |
Český vojevůdce z dob třicetileté války, generalissimus císařské armády, jeden z vůdců protireformace. Majitel mnoha panství a velitel stotisícové armády, snil i o české koruně. Císař byl o Valdštejnově (německy též Wallenstein) zradě záhy informován a na jeho příkaz byl Albrecht v Chebu zabit a po smrti dán do Říšské klatby. |
stará jednotka objemu - 56,589 l |
Stavba libovolného půdorysu, jejíž výška několikanásobně přesahuje další rozměry. S ohledem na funkce v hradní dispozici dělíme věže na hlavní a ostatní. Hlavní věž se od ostatních odlišuje dominantní polohou v rámci hradu a tím, že ve většině případů měla sloužit jako poslední útočiště obránců hradu. |
Polookrouhlý, polygonální či čtverhranný zesilující prvek, předstupující před vnější líc. Na rozdíl od věže bývá bez vnitřního prostoru a nepřevyšuje hradbu či stavbu, kterou má zpevnit. |
Zasklení okna různobarevnými, výtvarně pojednanými skly, spojovanými olověnými pásky. |
Pocházel z polského královského rodu. Od roku 1471 se stal českým králem. Dostal hanlivou přezdívku Král Dobře pro svojí slabost a nerozhodnost. |
Pásová plastická výzdoba. |
Věž sloužící k čerpání vody z otevřeného vodního zdroje, nejčastěji řeky. Bývá vysunutá z hradního celku. Příkladem je Vranov nad Dyjí, kde byla kolem roku 1530 vybudována vodní věž, kterou se čerpala voda z Dyje. |
Český renesanční velmož, velkorysý podporovatel umění a věd. Po poměrně rušném životě naplněném cestováním a účastí v různých vojenských akcích se v roce 1592, po smrti svého bratra Viléma stal vladařem dominia s 18 městy, 34 městečky a 750 vesnicemi, které vyvedl z hrozby bankrotu a úspěšně spravoval. Za jeho panování bylo založeno mnoho jihočeských rybníků. |
Uměle zformovaná část krajiny s romantickými stavbami a zámečky pro občasný pobyt (z francoužtiny - doslova radostník). |
Spirálová závitnice, zakončuje např. konzoly a hlavice ionských sloupů. |
Pohyblivá, uzavírací součást bran, zásadně se otevírající dovnitř. |
Klenební útvar, nepřesně bývá nazývána lunetou. |
Český polárník, cestovatel a dobrodruh s přezdívkou Eskymo Welzl nebo strýček Eskymák. Eskymáky byl nazýván Mojok Ojak ? Náčelnický kapitán. Jeho příhody a znalosti publikované nejprve R. Těsnohlídkem a po jeho smrti novináři Golombekem a Valentou ho u nás zpopularizovaly a jsou dokumentem nezlomné odvahy i pionýrských dob osídlování zlatého severu. |
Uměle vyhloubená rýha v zemi, určená k bojovým, nebo komunikačním účelům. Poskytuje ochranu před přímou nepřátelskou palbou. |
Souhrn vsí, lesů, mlýnů atd., které příslušely k hradu. |
Jednopodlažní stavba obytného i provozního charakteru, zahloubená do terénu. |
Pátek 27.09. |
|
25°C |
|
Sobota 28.09. |
|
23°C |
Jakému způsobu výběru dovolené dáváte přednost ?
• Doporučení kamaráda
26.2% (22136)
• Sezónní katalog cestovních kanceláří
18.9% (15981)
• Nabídka z reklamních letáků
19% (16068)
• Last minute
18.3% (15487)
• Prostřednictvím internetu
17.6% (14896)
Celkem hlasů: 84568
Vložte e-mail pro zasílání novinek a informací z portálu E-Česko.cz a magazínu Gulliver
Kopírování, publikování a šíření obsahu serveru www.e-cesko.cz je vítáno a doporučeno. Věříme, že uživatelům udělá použití materiálů ze serveru www.e-cesko.cz radost a že tuto radost budou šířit dále. Projekt E-ČESKO.cz vznikl ve spolupráci a za dotační podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.