Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko
Původně terasovitá část zahrady s jižními dřevinami. Přeneseně se název začal používat pro vytápěný objekt, kam se tyto dřeviny na zimu přemísťují |
Tribuna v kostele či kapli, ze které majitel přihlíží bohoslužbám. |
Okraje zdi vymezující okna a dveře, které jsou do nich osazeny. |
Jazykovitý terénní útvar. Na bocích a v zadní části, zvané opyš, je ohraničen klesajícími stráněmi. |
Obytná a reprezentační budova hradu nebo zámku. |
Český historik, politik a kulturní činitel ? nejvýznamnější osobnost národního obrození v 19. století. Kromě Palackého politických a kulturních aktivit zůstávají jeho celoživotním dílem a odkazem Dějiny národu českého, které stačil dovést pouze k době habsburské (1526). Přesto vytvořil největší a na svou dobu jedinečnou vědeckou práci v české historiografii, která zůstává klasickou použitou metodou i jazykem dodnes. |
Bojové působení výzbroje účinkující na větší vzdálenost než je dosah lidské ruky. Nejčastěji se jedná o působení střelných zbraní. |
Způsob obranné dělostřelecké palby na krátkou vzdálenost proti útočícím svazkům nepřátelské pěchoty, při níž bylo dělo nabito nejrůznějším drobným materiálem (kameny, kovovými úlomky), nebo předem připravenými speciálními sáčky s olověnými kulkami (na principu brokového náboje). |
Obranná palba z pevnostních prvků vedená šikmo do předpolí, zpravidla do boku útočícího nepřítele. Tento způsob palby využívala naprostá většina lehkého opevnění (Řopíků) a také pevnostních i samostatných stubů budovaných na území ČSR před druhou světovou válkou. |
Obranná palba z pevnostních prvků vedená tak, aby bylo možno zasáhnout nezávisle minimálně ze dvou různých míst. Tento způsob palby využívala naprostá většina lehkého opevnění (Řopíků) a také pevnostních i samostatných stubů budovaných na území ČSR před druhou světovou válkou. |
Palba vedená podle údajů hlášených z předsunutých pozorovatelen, aniž by obsluha zbraně viděla cíl. |
Palba vedená spodní skupinou úhlů (0-45stupňů), přímo proti nepřátelským cílům. |
Palba vedená podle vlastního pozorování obsluhy zbraně na viditelný cíl. |
Palba vedená horní skupinou úhlů (45-90stupňů), zpravidla vedená houfnicemi, moždíři a minomety, jejíž pomocí je možné zasáhnout shora i cíle, které jsou ukryty za terénní překážkou, hradbou, valem, a podobně. |
stará délková míra - 0,026 m |
Dřevěné opevnění tvořené hustě vedle sebe zaraženými kůly, které jsou nahoře zašpičatělé. Pokud jsou kůly řidší a jsou vypleteny proutím, nazývá se polský plot. Oba typy se stavěly na koruně valů před příkopy. Jejich cílem bylo znesnadnit útočníkům rychlejší postup. Během přelézání byli útočníci snadnějším terčem. |
Sloupkový útvar, který má po stranách obloukem završeného otvoru dva užší otvory uzavřené rovnými římsami, na něž střední oblouk nasedá. Je známý z děl A. Palladia, podle kterého byl pojmenován. V naší architektuře se uplatnil až v klasicismu 19. století. |
Francouzský průkopník využití páry, konstruktér Papinova hrnce a atmosférického parního stroje. |
Poprsní zídka oken, zábradlí a ochozů. |
Podlouhlá plocha mezi hlavní hradbou a parkánovou zdí zdvojeného fortifikačního pásu hradů a měst |
Významný gotický sochař a evropský architekt, jeden z největších umělců, kteří se podíleli na výstavbě gotické Prahy. Pocházel z Německa a jako třiadvacetiletého ho císař Karel IV. povolal roku 1356 do Prahy, aby řídil tehdy největší stavbu ? chrám sv. Víta. Parléř v Praze brzy zdomácněl a stal se pražským měšťanem. Dalším jeho velkým dílem je Karlův most a Staroměstská věž, kostel Všech svatých na Hradčanech a chór kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Připisuje se mu i účast a snad i autorství projektu dalšího klenotu gotické architektury v Čechách, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. |
Rovinná část zámeckých zahrad členěná záhony, travnatými palouky, vodními plochami a mezilehlými stezkami a cestičkami. |
Drobná jednoprostorová zahradní architektura. Může se také jednat o vystupující blokové části zámeckých budov. |
Zahradní sloupořadí tvořící chodbu, jejíž překlady slouží k uchycení popínavých rostlin. |
Kovový zvon naplněný střelným prachem umístěný na dřevěné desce. K výbuchu byl přiváděn pomocí doutnáku. Petarda sloužila především k prolamování brány obléhané pevnosti. |
Služebnické patro zámků, které sloužilo vedlejším a provozním potřebám. |
Vznešené šlechtické patro zámků s reprezentačními a panskými místnostmi. |
Svislý stavební prvek vyznačující se většinou patkou a vždy hlavicí. Vysoký pilastrový řád prostupuje jedním nebo více patry. Pilastry mohou být zdvojené nebo srůstající - svazkové pilastry. |
Hradba obíhající další stavbu, nejčastěji věž. |
Vysoká silná hradba, za kterou jsou po celém obvodu hradu skryty jeho stavby. |
Zídka zbudovaná nejčastěji bez použití malty, která obezdívá čela valových opevnění či stěny. |
Neopevněné osídlení pod hradem, které je většinou na hrad provozně vázané. Může při tom obsahovat i některé obslužné a výrobní provozy jako pivovar či mlýn. |
Dřevěný, hrázděný, nebo zděný průběžný ochoz po vnějším obvodu středověkých hradeb. Byl vysunutý na konzolách, nebo krakorcích nad příkop. Podsebití bylo tvořeno tak, aby svými střílnami a otvory v podlaze umožňovalo obranu úpatí daného pevnostního prvku pomocí palby, metáním |
Nefunkční svislý konstrukční prvek vystupující z plochy zdi. |
Na půdorysu mnohoúhelníkový, přeneseně mnohostěnný, víceboký. |
Architektonicky pojednaný vstup či vjezd. Nástavce často obsahují nápisy a erby majitelů či stavebníků. |
Otevřená sloupová předsíň s volně stojícími sloupy nebo pilíři. Pokud nese balkon, jde o balkónový portikus, který byl běžný hlavně v klasicismu. |
Podnož, např. hranolová pod sloupky. |
Lidové označení železného kolíku s jedním až čtyřmi oky pro upevnění ostnatého drátu. Na konci byl tento kolík opatřen betonovým blokem, nebo šroubovicí pro zavrtání do země. Prasečí ocásek tvoří základní součást pro výstavbu protipěchotních překážek. |
Středověký razič mincí. |
Vystupující prostor kostela - kaple s oltářem. |
Nejpokročilejší forma středověkého záchodu, nejčastěji ve formě malého arkýře, opatřeného kamennou sedačkou s otvorem, nebo ve formě podobně vybaveného výklenku ve zdi. V obou případech padaly fekálie přímo k patě stavby. |
Prostřední část šlajsny, kterou teče voda a kterou se sjíždí. |
Zvláštní opevnění předložené před bránu. |
Samostatná opevněná část šlechtického hradu, která obsahuje především hospodářské objekty. |
Prostor v nejbližším okolí hradu. |
Český panovník , ?král železný a zlatý?, za jehož vlády obsáhlo mocné, ekonomicky kvetoucí České království území od Krkonoš až k Jaderskému moři. Významná je i Přemyslova vnitropolitická činnost. Založil zemské desky, kázal stavět mnoho hradů a opevňovat města, do nichž zval především německý a vlašský patriciát. Rostoucí blahobyt šlechty prohluboval třídní rozdíly, k čemuž poskytovala své posvěcení církev, horlivě Přemyslem podporovaná. |
Neširoká, k hlavní hradbě přilehlá plocha, která bývala využitá komunikačně. Jedná se v podstatě o širší parkán. |
Nosná konstrukce klenebního systému, která sbíhá od klenebních žeber až k podlaze. |
Čtenářský a psací pult užívaný v 15. století. |
Správce hradu. Od 2. poloviny 15. století býval též nazýván hejtman. |
Samostatná budova u velkých, převážně královských hradů, sloužící jako sídlo správce hradu ?purkrabího. |
Proslulý český lékař a přírodovědec, především fyziolog a biolog. Roku 1823 se stal profesorem fyziologie a anatomie ve Vratislavi, kde vybudoval první fyziologický ústav v Evropě otevřený roku 1839. Byl jedním z prvních světových a zároveň ryze českých vědců. Jeho sebrané spisy Opera omnia vydala ČAV. |
Ozdobné plastiky nahých děcek, bezkřídlí andělíčci. |
Druh nafukovací lodě pro 2 a více osob. |
Renesance, znamená v překladu znovuzrození či obrození antické kultury v umění i architektuře. Kolébkou renesance je Itálie. Jelikož renesance vycházela z antických vzorů, přejala řecký systém svislé podpory a dále z římského stavitelství pilíř, oblouk a klenbu. Tyto motivy někdy navzájem kombinuje. |
Zámky Litomyšl, Telč, Nelahozeves, Schwarzenberský palác v Praze, letohrádek Hvězda v Praze, letohrádek královny Anny (Belveder) na Pražském hradě. |
Vynálezce ? amatér, konstruktér lodního šroubu. |
Český politik, poslanec českého poslaneckého sněmu a říšské rady, vůdce konzervativní staročeské strany. Kromě organizování národního a kulturního života byla neobyčejně záslužná jeho práce na přípravě a vydávání první české encyklopedie ? Riegrova slovníku naučného (1859 ? 1874). V politice, kde se prosadil díky požadavku české samostatnosti, však díky vnitřnímu vývoji v Rakousku a zahraničním událostem neuspěl a roku 1891 jeho politická kariéra skončila neslavně. |
Z průčelí mírně vystupující část stavby. Na rozdíl od křídel má velmi krátké boky bez oken, nanejvýš s jedinou okenní osou. |
Asymetrický, často silně prokrajovaný ornament, vycházející původně z mušle. Byl používán především ve výzdobném aparátu rokoka. |
Někdy používaný název pro pozdní dekorativní baroko. V našich zemích byl zaznamenán od 30. do 90. let 18. století. Rokoko se uplatňovalo zejména ve vnitřní výzdobě. Nejtypičtějším vnějším znakem je ornament rokaj. |
Rotundy na Řípu a v Praze, bazilika sv. Jiří na Pražském hradě, bazilika v Poříčí nad Sázavou, Strahovský klášter v Praze, Sázavský klášter, opevněný hrad Roudnice, hrad Přimda. |
V románském slohu byly postaveny nejstarší stavební památky v našich zemích. Zachovaly se především rotundy, baziliky a rozsáhlé kláštery. Románský sloh vznikal v zemích bývalého římského impéria odkud se šířilo do zbytku Evropy. |
Okrouhlá stavba, většinou zemní dělostřelecká bašta, která bývala umísťována v nároží. U pozdně gotických a renesančních opevnění bývala velmi mohutná. |
Stěny z trámů, které jsou na sebe kladeny vodorovně a na nároží jsou spojeny. |
Druh protitankové překážky vyvinutý Ředitelstvím opevňovacích prací v Československu ve 30. letech dvacátého století. Její princip spočíval na spojení tří ocelových L-profilů do prostorového tříramenného kříže, ve střední části zesílené styčníkovými plechy, čímž vzniknul šestinohý ježek, jenž plnil svou funkci v jakékoliv poloze i po případném převrácení. Při použití této kořistní překážky německou armádou v době druhé světové války, byl pro ni zaveden název ?Český ježek?. Své uplatnění našla hlavně v tzv. Atlantickém valu na pobřeží Atlantiku. |
Růžice, plasticky pojednaný stylový okrouhlý ornament, také kruhové gotické okno s kružbami. |
Bosáž jednoduchým tvarem čelní strany, od baroku prováděná převážně v maltovém štuku. Pásová rustika sestává z vodorovných pásů oddělených úžlabími. V renesanci je používaná na ploše rytá sgrafitová rustika. |
Lidové pojmenování československého objektu lehkého opevnění vz. 37, které vzniklo zdrobnělinou zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací), jež v letech 1935-38 řídilo výstavbu pevnostního systému ČSR. V některých cizojazyčných slovnících a encyklopediích se používá jako synonymum výrazu bunkr. |
stará délková míra - 1,896 m |
Místnost ve východní části kostela, která slouží k uložení bohoslužebných předmětů a přípravě duchovního. |
Přízemní, často arkádou otevřená velká místnost související se zahradou. Byla buď součástí hlavního křídla zámku nebo samostatným objektem. |
Drobná zděná parková nebo zahradní stavba. Na rozdíl od glorietu je uzavřená. |
Architektonicky pojednaná schránka na oltářní svátosti v presbytáři kostela či kaple. |
Sobota 28.09. |
|
25°C |
|
Neděle 29.09. |
|
23°C |
Jakému způsobu výběru dovolené dáváte přednost ?
•
Doporučení kamaráda
26.2% (22164)
•
Sezónní katalog cestovních kanceláří
18.9% (16007)
•
Nabídka z reklamních letáků
19% (16109)
•
Last minute
18.3% (15524)
•
Prostřednictvím internetu
17.6% (14924)
Celkem hlasů: 84728
Vložte e-mail pro zasílání novinek a informací z portálu E-Česko.cz a magazínu Gulliver
Kopírování, publikování a šíření obsahu serveru www.e-cesko.cz je vítáno a doporučeno. Věříme, že uživatelům udělá použití materiálů ze serveru www.e-cesko.cz radost a že tuto radost budou šířit dále. Projekt E-ČESKO.cz vznikl ve spolupráci a za dotační podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.