Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

10.07.2005

Také cyklisté potřebují místa k odpočinku

Pěší turisté a cyklisté mají podobné požadavky

zpožděním (až několikaletém) za "žlutými značkami", ale obecně lze říci, že ani zde se nemáme za co stydět.
Jednak jsme jako země s dlouholetou tradicí značených turistických cest pro pěší měli i v této oblasti na co navázat, jednak po pádu "železné opony" mohli naši cyklisté (i realizátoři tras) sledovat, co mezitím vymysleli naši sousedé.

Co tedy doprovodným mobiliářem cyklistických tras vlastně rozumíme? Laicky řečeno všechny předměty nad rámec vlastního značení trasy, které mají za úkol cyklistům zpříjemnit jejich putování. V extravilánu to jsou nejrůznější odpočívky, pikniková místa, informační body apod. Tvoří je různorodé sestavy laviček, stolků, přístřešků, altánků, informačních a mapových tabulí, odpadkových košů, kolostavů apod.

Cyklistický mobiliář se ve své podstatě významně neliší od mobiliáře pěších tras. Oba typy mobiliáře dokonce mohou splývat nebo se vzájemně výhodně doplňovat. A to nejen v místech významných turistických cílů, souběhu či křížení obou druhů těchto tras. Putující cyklisté nemají odlišné tělesné pochody a potřeby od svých opěšalých kolegů. Cyklisté i pěší turisté přivítají na svých výpravách příjemná místa, kde si lze odpočinou, načerpat nové síly, zajímavé informace či se ukrýt před nepřízní živlů. Cyklistický mobiliář pouze navíc musí nabídnout takřka totéž - tedy bezpečné spočinutí - i milovanému jízdnímu kolu a doprovodné informace předložit v podobě využitelné pro cyklisty.

I mezi cyklistickým mobiliářem pak existuje běžná a osvědčená hromadnější "konfekce", stejně jako nápaditá "individuální tvorba". Jaké požadavky základní požadavky by však měl mobiliář splňovat vždy?

Funkčnost na prvním místě
Základním požadavkem je samozřejmě jeho funkčnost. Je tristní, pokud na pohled jinak nápaditý stojan spolehlivě neudrží jízdní kolo, když architektonicky zajímavě řešený přístřešek člověka zcela neochrání před deštěm nebo je-li efektní mapa neaktuální...

Požadavky na pevnost, trvanlivost a bezpečnost mobiliáře pro cyklistické trasy lze nejlépe naplnit promyšleným výběrem materiálů, technologií vlastního provedení a kvalitní povrchovou úpravou. V materiálech použitých v extravilánu stále vede dřevo (většinou smrkové, ale nacházejí uplatnění i jiné - rozuměj dražší - druhy), pro umístění v "divoké" nebo "horské" přírodě zpravidla v podobě masivní kulatiny. K povrchové úpravě se většinou používá napouštění luxoly, lazurovacími laky apod. Použité kovové konstrukce (různě tvarované profily) bývají zase například žárově zinkovány. Zajímavé možnosti (i pro intravilán) skýtá litina... Použití jiných materiálů jako barevných kovů či plastů (pokud vypustíme plastové odpadkové koše) je v této oblasti zatím spíše výjimkou...

Pokud jde o estetické hledisko, měl by být mobiliář vždy dobře sladěn s místem své instalace. Neměl by je sice nijak narušovat, ale ani s ním nezajímavě splývat, naopak by je měl celkově dotvářet. Rámcový požadavek na jednotnost či styl může být do určité míry sice žádoucí pro zdůraznění kompaktnosti a ucelenosti celé trasy/souboru tras, nicméně vždy zaujmou a potěší oblasti, které nějakým způsobem vyčnívají nad obvyklý průměr.

Na Vysočině uveďme například regionální cyklotrasu č. 5127 Radostín-Golčův Jeníkov v mikroregionu Podoubraví, kde je mobiliář ozvláštněn velkými dřevěnými skulpturami historických i bájných postav okolí.

V našich podmínkách bohužel zatím nelze opomenout ani požadavek na zajištění mobiliáře proti odcizení a poškození. V praxi se například vzájemně pospojují jeho jednotlivé prvky, případně se celý soubor trvale adjustuje do země. Použité mapy pak mívají stale častěji povrchovou ochranu proti sprejerům. Odcizení pasivně brání i jistá "naddimenzovanost" a vyšší hmotnost mobiliáře.

Z čeho financovat
Pokud bychom se měli zmínit o možném financování na realizace cyklistického mobiliáře, pak zřejmě nejvděčnějším a osvědčeným zdrojem finančních prostředků pro budování cyklistických tras a jejich mobiliáře je dlouhodobě Program obnovy venkova - dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj (nyní transformovaný do krajské podoby). Existují však i nejrůznější lokální zdroje. Tak třeba u nás v kraji Vysočina je na podporu budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu již opakovaně vyhlašován grantový program v rámci krajského Fondu Vysočiny.

Velká rezerva ovšem stále ještě existuje v širším zapojení místních podnikatelských subjektů. Nemyslím si sice, že cyklistu na les-ním piknikovém místě zajímají dejme tomu informace o umístění sponzorského autosalónu nebo nejbližší čistírny peří. Nicméně citlivý, vkusný či dokonce vtipný odkaz na blízký cykloservis, ubytovnu, restauraci (navíc přátelsky pohlížející na cyklisty) jistě potěší a zaujme vždy.

Zdroj : iHNed

Zpět na předchozí stránku