Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

06.05.2005

Evropská unie

Budoucnost EU mladé nezajímá, cestování ano

stejné. Když se před dvěma roky rozhodovalo o vstupu desítky zemí do Evropské unie, následné průzkumy ukázaly, že v průměru 70 procent lidí starších 40 let řeklo členství "Ano" hlavně proto, že to podle nich bude dobré pro jejich děti.
A mladí lidé dnes, po roce v EU, možnosti, které jim členství přineslo, vesměs využívají. Jsou to však pasívní hráči: pouštět se do debat, jak by unie měla vypadat v budoucnu, se jim nechce. Chodu evropských institucí příliš nerozumějí a na různé proevropské spolky, dotované z Bruselu, spíše zahlížejí.
"Je to trochu paradox. Mladí lidé jsou prakticky ve všech zemích tou skupinou, která má nejvíc proevropské postoje. Ale přitáhnout jejich pozornost k tomu, co se v Bruselu děje, se nedaří," přiznala nedávno komisařka EU pro komunikaci Margot Wallströmová.
Její tvrzení dokládá nedávné referendum o euroústavě ve Španělsku. Mezi těmi, kteří přišli hlasovat, byl pouze jeden mladý člověk (ve věku od 18 do 24 let) ze čtyř.
Marná snaha
Brusel přitom za nejrůznější projekty propagace EU pro mladé utrácí ročně desítky miliónů eur.
Vydal například comics, v němž přibližuje práci europoslanců, anebo pro ně zřídil speciální webové stránky. Ty nabízejí možnost zapojit se do nejrůznějších diskusních fór anebo alespoň poslat svým přátelům pohlednice s evropskou tematikou.
Jenže - nejnavštěvovanějším odkazem na těchto stránkách jsou rady, jak cestovat po Evropě, jaké jsou v které zemi kursy měn, průměrné teploty, jak je to s bezplatným zdravotním ošetřením či jak se řekne třeba "Dobrý den".
"Jasně. Především cestování a možnost najít si práci venku, to byly ty důvody, proč jsem jednoznačně byla pro vstup do EU," říká dvacetiletá Estonka Maarika Kirikmäe. Pracuje v oblasti PR; má dobré místo, a tak zatím sama o odchodu do ciziny nepřemýšlí. "Ale mám mnoho přátel, kteří se prostě sebrali a odešli pracovat do Irska nebo Velké Británie rovnou loni v květnu. Vydělávají si velmi dobře a bez zbytečného papírování a byrokracie jako dřív."
Hlavní výhra: cestování
Cestování, cestování a ještě jednou cestování. HN oslovily mladé lidi na Slovensku, v Polsku, Maďarsku či Slovinsku - a odpověď, jakých možností po vstupu do EU využili, byla vždy stejná.
"Prostě jsme vzali auto a jeli napříč Evropou. Mohli jsme zůstat kdekoli tak dlouho, jak jsme chtěli, a brigádně se vždycky dala vydělat nějaká ta koruna," říká třiadvacetiletá Česka Andrea Vaníčková z Prahy.
"Je jen velká škoda, že se mnohé země nováčkům bránily," dodává šestadvacetiletý Slovák, překladatel Pavol Horáni. "Mám osobní zkušenost z Belgie, kde člověk musí nadále žádat o povolení. A i pak to má složité - všechny úřední dokumenty jsou ve francouzštině nebo vlámštině - kdyby to byla alespoň angličtina."
S angličtinou by "mladá Evropa" neměla teoreticky mít problémy. Podle průzkumu Eurobarometr z října 2003 si až dvě třetiny mládeže z 10 nových zemí EU mohou bez potíží popovídat v cizí řeči, většina právě v anglickém jazyce. (Jinak než v mateřštině nepromluví jen 17 procent dotázaných.)
Tomu odpovídá i statistika agentury UCAS, která se ve Velké Británii stará o vše, co souvisí s přijímacím řízením na tamní vysoké školy. Podle UCAS se od květnového vstupu do unie významně zvedl zájem Čechů o vysokoškolské vzdělání na ostrovech. Zatímco vloni navštěvovalo britské univerzity pouze 44 Čechů, nyní jich je 148. Ze všech nových členů unie přibylo na ostrovech více než 2500 nových studentů. Další pak odešli i do jiných evropských zemí; ty však dosud statistiky nezveřejnily.
Příliš složité informace
Čím to tedy je, že mladí vše evropské podporují, ale samotná EU je nezajímá?
Miroslava Strouhalová, která evropskou integraci studuje na vysoké škole, soudí, že nedostatkem jednoduchých informací. "Lidé o EU nevědí nic, stejně jako před vstupem. Protože sehnat nějaké zajímavé informace o unii v češtině není jednoduché. V češtině jsou totiž jen úvodní internetové stránky institucí se základními informacemi. Pak se ale proklikáte k podrobnostem, které už jsou složitější - a v angličtině," říká.
Strouhalová bydlí na koleji VŠE v Praze. Ve čtvrtek večer se tu debata stočila nejprve k právě skončenému dílu české telenovely, pak se řešilo, jak se změněná kritéria pro přidělení kolejí podepíší na možnostech bydlet tu v příštím roce. Pár pokusů přimět přátele k debatě o EU skončilo neúspěšně.

Zdroj : IHNED

Zpět na předchozí stránku