Cestování, ubytování, dovolená a volný čas

Zpět na předchozí stránku

07.04.2005

Pojištění cestovních kanceláří zdaleka není samozřejmostí

Riziko nepojištěných CK odstraní důsledná kontrola

Každý desátý voják šel na smrt. Stejný osud nyní čeká tuzemské cestovní kanceláře. Minimálně desetina může v nejbližších týdnech přijít o licenci, nebo sama požádá o přerušení živnosti. Nejsou pojištěny.

Podle dostupných údajů je dosud pojištěno jen 700 cestovních kanceláří. Jejich počet však pravděpodobně příliš nevzroste, protože pojišťovny mnohé z žadatelů odmítly pojistit z důvodu velkého rizika. "Hlavní příčinou bylo jejich záporné vlastní jmění," tvrdí mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.

STÁT VYTÁHL DO BOJE se zhoršujícím se postavením cestovního ruchu v ekonomice. Cestovní kanceláře budou do poloviny dubna pod neúprosným drobnohledem. Jsou první na tapetě. Na jejich činnost si posvítily živnostenské úřady. Podle předběžných údajů ze zhruba tisícovky cestovek minimálně v 10 procentech z nich živnostenské úřady zjistily hrubé nedostatky. "Jen letos přerušilo svou provozní živnost 46 cestovních kanceláří na dva roky, aby se vyhnuly důsledkům kontroly. Kromě toho Ministerstvo pro místní rozvoj již podalo 65 návrhů na zahájení řízení s problémovými cestovkami. Každý den však podáváme další. Proto tento počet není v žádném případě konečný," říká Martin Opatrný z Ministerstva pro místní rozvoj.

"Zjištěné nedostatky bude živnostenský odbor řešit s podnikateli ve správním řízení. Závažné provinění, jako je nepojištěná či podpojištěná cestovní kancelář, bude v krajním případě důvodem k odebrání licence," dodává vedoucí živnostenského odboru Magistrátu města Kladna Jana Hejnalová, kde se kontroly rozeběhly jako jedny z prvních v republice.

"Kromě toho kontrolujeme i to, zda cestovní agentury nenabízejí a neprodávají vlastní zájezdy nebo zda nezprostředkovávají prodej zájezdů pro subjekt, který není cestovní kanceláří," upřesňuje vedoucí živnostenského odboru Městského úřadu v Prachaticích Ilja Pinter.

OFICIÁLNÍ STATISTKY vykazují, že příjmy z turistického ruchu loni dosáhly 107,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 6,8 procenta. Jenže turistů přijelo o 19,4 procenta více, 7,9 milionu. Znamená to, že příjmy z turistického ruchu na jednoho návštěvníka klesají.

V hotelech, penzionech či kempech, kde eviduje počet turistů Český statistický úřad, se loni ubytovalo rekordních 6,06 milionu lidí. Dosud nejvíce turistů od roku 1992, kdy se počty turistů ubytovaných v hotelech a penzionech sledují, se v Česku ubytovalo v roce 1999. Tehdy přijelo 5,6 milionu turistů.

Odvětví cestovního ruchu nedokáže držet krok se zbytkem ekonomiky. Ještě před deseti lety se cestovní ruch podílel na HDP více než sedmi procenty, ale od té doby se tento podíl scvrkl skoro na polovinu, na nějaká čtyři procenta. A pokud přepočítáme příjmy z cestovního ruchu na obyvatele, až se zalekneme toho nepatrného čísla - 35 eur. Je to skoro desetkrát méně než v řadě států EU. Hůře (ale ne o moc) je na tom pouze Slovensko a Maďarsko.

I přes častá vyhlášení úředníků z Ministerstva pro místní rozvoj, jak je pro tuzemskou ekonomiku cestovní ruch důležitý a jaké obrovské multiplikační efekty se v něm generují, je zřejmé, že neumíme sáhnout turistům hlouběji do peněženek. Neznamená to, že se máme učit od dobře organizovaných gangů rumunských a romských kapsářů. Cílem je vytáhnout z nich peníze a udělat jim tím radost.

PŘÍČINU zhoršujícího se postavení cestovního ruchu v ekonomice státu nehledejme jen v nedokonalé legislativě. Ke slabým stránkám dále patří:

Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu. Ubytovací kapacity jsou v nevyhovující kvalitě a struktuře, podobně jako informační systém a doprava.

"Máme nadbytek luxusních hotelů, které jsou využívány ani ne z poloviny, ale postrádáme hotely nižšího standardu, kde se ubytovávají turisté, které k nám přivážejí nízkonákladové letecké společnosti," říká Klaus Pilz, generální ředitel Austria Hotels v Praze.

Nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu. "Registrujeme zvýšený zájem turistů o lázeňské a wellness pobyty, ale dostáváme se do problémů kvůli rostoucím cenám. Nenabízíme totiž kvalitu srovnatelnou se zařízeními v přibližně stejných cenových relacích třeba v Bavorsku a Bádensku-Wirtenbersku," tvrdí Jan Kučera, majitel CK Holliday.

Nízký podíl produktů šetrných forem turistiky, jako je agroturistika, cykloturistika, pěší turistika. "Ročně vypravíme na obdobný typ zájezdů do zahraničí přes 3000 klientů. Pokud by byla v tuzemsku dostatečná nabídka, mnozí by volili dovolenou doma," soudí majitel CK Kudrna.

Chybí koncepční řízení cestovního ruchu ve velkoplošných chráněných územích (národních parcích a chráněných krajinných oblastech) a koordinace propagace v zahraničí.

Nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků. "Během následujících let by se to mělo zlepšit. Vytvořili jsme standard odborného vzdělávání pro všechny studijní obory cestovního ruchu ve spolupráci s ministerstvem školství a Národním vzdělávacím fondem. Jde o koordinaci učebních plánů," uvádí Jiří Paroubek, ministr pro místní rozvoj.

Nedostatečná propagace, údržba a obnova historických objektů a kulturně historického dědictví, zejména památek zapsaných do seznamu UNESCO.

Vysoká koncentrace návštěvníků do Prahy. Podle CzechTourismu je to způsobeno chybějícími informacemi o možnostech trávení dovolené v jiných lokalitách. "Díky tomu, že jsme zavedli jednotný rezervační a informační systém pro všech 28 hotelů, telemarketing a prodej pobytových certifikátů pro zaměstnance velkých firem, se průměrná obsazenost pokojů zvedla o pět procent. Zaznamenali jsem růst i u domácí klientely. Loňské tržby přesáhly 1,1 miliardy korun," říká Zdeněk Šafařík, generální ředitel Orea Hotels, jehož společnost v polovině února získala certifikát ISO 9001.

ČR nemá jednotný informační systém o možnostech cestovního ruchu. "Do roku 2007 připravíme jednotný integrovaný informační systém cestovního ruchu. Ten bude zahrnovat všechny jeho formy v rámci republiky," slibuje Paroubek.

Zaspali jsme v kongresové turistice, která se soustřeďuje prakticky pouze na metropoli. Naše kongresová turistika přináší desetkrát méně ve srovnání s Rakouskem či Německem.

Česká republika tedy nepokulhává za evropskými zeměmi pouze ve schopnosti vytěžit ze zahraničních i tuzemských turistů maximum finančních prostředků, ale i v rozvoji nových trendů cestovního ruchu. K těm patří oslovení mimoevropských velkých firem a organizací v oblasti kongresové turistiky; vzrůstající zájem o oborovou turistiku (loveckou, cesty za kulturou, kondiční programy), aktivní způsob trávení dovolené a hledání nových lokalit v regionech.

KONGRESY V OHROŽENÍ. Rozmach lukrativní kongresové turistiky by mohla ohrozit změna DPH, která po stravovacích službách zdraží v roce 2006 i služby ubytovací. České ceny by se tím dostaly na úroveň EU a domácí pořadatelé by tak ztratili největší konkurenční výhodu.

Loni se zúčastnilo kongresů v ČR 600 tisíc lidí, což je meziročně zhruba o osm procent více. Uvádí to oborová studie, kterou zveřejnily Veletrhy Brno. Zatímco běžní návštěvníci utrácejí na hlavu a den v průměru 2500 až 3000 korun, kongresoví minimálně dvakrát tolik. Jejich loňské útraty jsou tak odhadovány od 8 do 14 miliard korun. Nejpočetnější klientela přijíždí z Německa, Slováků bylo o polovinu méně.

Nejvíc odborných setkání, až 60 procent, se týká zdravotní péče. Oborům, jako je chemický průmysl, věda a výzkum, geologie a ropa, je věnováno každé desáté.

Loni se v ČR uskutečnilo deset velkých mezinárodních kongresů s účastí přesahující 2000 lidí. Největší byl říjnový kongres o nemocech trávící soustavy pro 8500 lidí. V roce 2006 Prahu čeká mohutné zasedání Americké asociace cestovních kanceláří.

Budoucnost české kongresové turistiky vidí odborníci ve využití hradů a zámků, usedlostí či starých klášterů. Mají ojedinělou atmosféru i vynikající podmínky pro menší akce.

"V průběhu příštích let budeme moci čerpat ze strukturálních fondů EU a z nich bude možné zafinancovat řadu kongresových center po celé zemi, které budou mít regionální či nadregionální charakter," připomíná ministr Paroubek.

"Něco už se na tomto poli děje, například jedno kongresové centrum vzniká ve Zlíně. Další možnosti skýtají historické objekty, hrady, zámky a tvrze, kde by po vzoru Francie mohly vyrůst hotely s kongresovým zázemím pro menší akce," dodává ministr, "jenže tyto stavby jsou většinou ve velice špatném stavu a peníze na rekonstrukce zatím chybějí."



Spása z bohatého východu

Cestovní kanceláře hlásí příliv klientů z Ruska. Denně u nás utrácejí třikrát více než Němci a dvakrát více než Britové nebo Nizozemci.

Ruský statistický úřad informoval, že v roce 2004 Českou republiku navštívilo 104 783 ruských turistů. To je dvojnásobek ve srovnání s rokem 2003. V letošním roce se očekává 40procentní nárůst celkové návštěvnosti. Stoupající zájem o Prahu, Karlovy Vary i jiná česká města zaznamenaly všechny ruské cestovní kanceláře. Podle ředitele největšího ruského touroperátora DVM-tour Vladislava Salatova je to hlavně proto, že pro Rusy patří Česká republika mezi nejlevnější země v Evropě. Cena zájezdu do "pivní velmoci" obvykle činí přibližně 300 eur a není neobvyklé, když přesáhne 1500 eur (podle počtu dní a typu ubytování).

Dalším důvodem zvýšeného zájmu je i postup českého konzulátu v Moskvě, který napomáhá k rychlému vydávání turistických víz. "Kilometrové fronty na Fučíkově ulici v Moskvě, kde se české velvyslanectví nachází, jsou už minulostí," popisuje situaci ředitel CK Estec Viktor Hlavač.

Ruské cestovní kanceláře doposud nabízely pouze Prahu, Karlovy Vary a Český ráj. V letošní sezóně se v nabídkách touroperátorů z Moskvy a jiných ruských velkoměst objeví i Morava. Přispěl k tomu i fam trip, který zorganizoval největší tamější TO DVM-tour ve spolupráci se státní agenturou CzechTourism, společností CzechTravelAgency a agenturou PAN'EUROP.

"Pro zástupce patnácti ruských cestovních kanceláří jsme zařizovali program, v jehož průběhu navštívili Ostravu, lázně Darkov, Beskydy, Trojanovice, Kopřivnici, Pustevny, Bílou, Rožnov pod Radhoštěm, Zlín, Luhačovice, Vizovice, Kroměříž, Brno, Lednici-Valtice, Břeclav a Hustopeče" informoval ředitel CzechTravelAgency Libor Stočes.

Morava je pro Rusy velice zajímavým turistickým regionem s bohatou nabídkou lázeňských pobytů, možností pro strávení dovolené na horách či vinných sklípků. Turistické zájezdy na Moravu DVM-tour již nabízel na březnovém moskevském veletrhu MITT 2005.

Golf je v Rusku velice populární, hlavně mezi nejmovitějšími obyvateli Moskvy a Petrohradu. Tradice golfu se zde však vytratila, proto si jeho milovníci dnes jezdí užívat tento sport do Skotska, Thajska, Dubaje nebo JAR. Podle portálu Golf.ru by se Česká republika mohla stát populární golfovou destinací. Nabízí kvalitní hřiště, pětihvězdičkové hotely, ale i možnost spojit sport s wellnessovým pobytem v lázních.

"Bohužel, informace v ruském jazyce o České republice jako zemi golfu chybějí, stejně jako propagace v odborných časopisech. Jako problém vidím i to, že se české cestovní kanceláře orientují na velký počet turistů s průměrným příjmem. Nabídky pro bohaté klienty z Ruska české CK zatím nemají," uvedla Natallia Makovik, spolumajitelka společnosti Olivier, s. r. o., která se zabývá česko-ruskými vztahy.

Zdroj: EKONOM

Zpět na předchozí stránku